Pro potvrzení sněmovní podoby normy hlasovalo 110 ze 161 přítomných poslanců, 26 jich bylo proti. Potřeba bylo nejméně 101 hlasů. Senátní úprava před tím získala podporu 27 poslanců, proti jich bylo 92.

Předloha předpokládá, že stát, kraje, větší obce a další organizace budou mít povinnost zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru od poloviny příštího roku. Po dalším roce by začalo platit pravidlo, podle kterého nebude nezveřejněná smlouva účinná. Pod normu budou spadat smlouvy s plněním nad 50.000 korun bez daně z přidané hodnoty.

Trvalou výjimku z povinného uveřejňování smluv dostanou podle předlohy malé obce a firmy, v nichž mají většinový podíl. Zákon se nebude vztahovat na společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze. Konkrétně jde o energetický gigant ČEZ.

Povinnost zveřejňování podle tohoto zákona nebudou mít ani zdravotní pojišťovny v případě smluv se zdravotnickými zařízeními. Zveřejňování těchto dohod už upravila takzvaná transparenční novela o veřejném zdravotním pojištění. Z působnosti zákona bude vyňato taky šest institucí s takzvanými chráněnými rozpočtovými kapitolami, o nichž kvůli nezávislosti nerozhoduje vláda, ale sněmovní rozpočtový výbor.

Senát chtěl přidat do normy další výjimky. Navrhoval vyloučit národní podniky, především tedy Budějovický Budvar, dohody o poskytnutí dotace podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu a smlouvy, při nichž nebudou použity peníze z veřejných rozpočtů.

Senátní verze počítala s tím, že za nezveřejnění smlouvy by hrozila sankce ve výši čtvrtiny ceny či hodnoty předmětu smlouvy, minimálně však 10.000 korun. Nad zveřejňováním smluv měl dohlížet Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.