Jana Lorencová, známá investigativní novinářka, která uspěla na kandidátce hnutí ANO v Moravskoslezském kraji, hovořila s redaktory ParlamentníchListů.cz několikrát. Naposledy před několika týdny, když popisovala machinace při privatizaci Ostravsko-karvinských dolů.
„OKD byly `privatizovány` za zlomek jejich skutečné ceny. A ne dost na tom. Jako jakýsi bonus přihodil stát kupujícímu zadarmo nikdy nijak neoceněný majetek, jako jsou komerční prostory, jen na Ostravsku také nejméně dva tisíce drobných provozoven, několik tisíc hektarů pozemků, ale rovněž luxusní hotely a rekreační zařízení a několik tisíc bytů na Kladensku. Vše zahrnuto do celkové částky cca devět miliard jen tak, bez jakéhokoli ocenění. V exkluzivním `balíčku` za hubičku se ocitlo také 44.000 bytů v Havířově, Ostravě, Karviné a jinde,“ vyprávěla.
„Já jsem byla odjakživa brána jako jakési enfant terrible, neposlušné dítko. Nenechala jsem si na toto sáhnout ani v době, kdy mne to stálo existenci, tedy po srpnových událostech v roce 1968,“ prozradila o sobě již dříve ParlamentnímListům.cz.
Tehdy také prozradila, proč má ambici jít do politiky. Hlavním důvodem je prý změna špatných zákonů. „Kvůli těmto zákonům nejen že neubývá zlodějů, darebáků a tunelářů, ale loupí ve velkém a mnohem sofistikovaněji, mnohdy doslova kryti zněním zákonů. Všichni víme, kolik zlodějů a tunelářů nebylo potrestáno vůbec a pokud byli někteří odsouzeni, zůstaly jim jejich majetky. Takže se po odpykání části trestu vrátili do svých rezidencí ke svým bazénům a ulehli na polštáře vycpané miliony z našich kapes,“ vyprávěla.
Dosavadní politická reprezentace toho podle ní nebyla schopna. „Ti, kteří tam byli a jsou, prokázali, že na to něco změnit prostě nemají. A nikdo mi to nevymluví. Ti noví, kteří přijdou, musí nutně vymýtit korupci ve všech podobách, jinak se nic nezmění,“ myslí si.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo