Podle advokáta Kubíčka by mohl jednat velezrádně, popřípadě porušil jinou část ústavního pořádku. „Je to útok na demokratické principy,“ řekl právník ParlamentnímListům.cz ke krokům prezidenta Miloše Zemana, protože šlo podle něj o jasný puč zosnovaný prezidentem proti demokraticky zvolenému vedení politické strany, o které se předpokládalo, že jako vítězná strana ve volbách bude sestavovat vládu. Ale i ti, kteří si myslí, že jednání prezidenta nesplňuje znaky trestného činu velezrady, souhlasí, že klíčovým zájmem Miloše Zemana je pomstít se kritikům a pomocí svých příznivců v sociální demokracii převzít ve straně moc.

Jednání nesmí směřovat proti demokratickému řádu republiky

Jednání hlavy státu považuje advokát Kolja Kubíček za extrémně závažné jednání. Poukazuje na znění Ústavy, ve které se uvádí, že „velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu“. Je přesvědčen, že kroky nejvyššího ústavního činitele by mohly naplňovat znaky tohoto činu. „Pokud se prokáže, že prezident bezprostředně po konaných volbách vyhlášení výsledků voleb jednal tak, že chtěl pomocí vnitrostranického puče ve straně, která zvítězila, odstranit její řádně zvolené vedení a pomocí jemu spřízněným politikům zmocnit se vlivu na tuto stranu a tedy na celou společnost, a dokonce ustanovit osoby z této vítězné strany k jednání o budoucí vládě, pak jednal proti demokratickému řádu republiky – tedy jednal ( ve smyslu Čl. 65 Ústavy ČR ) velezrádně, popřípadě porušil jinou součást ústavního pořádku . Pro obě jednání, jak velezrádné tak i pro porušení jiné součásti ústavního pořádku může Senát – se souhlasem Poslanecké sněmovny – ( nebo i bez něj) podat proti němu ústavní žalobu k Ústavnímu soudu,“ upozornil advokát Kubíček.

Podle profesora Pavlíčka není jasné, o čem schůzka byla

Odborník na ústavní právo profesor Václav Pavlíček to zas tak dramaticky nevidí. „Ze samotného faktu, že se setkají nějací politici s prezidentem republiky, prý nic nevyplývá, pokud se neví, o čem schůzka byla,“ poukázal známý právník na to, že i když samotní aktéři nakonec potvrdili setkání s Milošem Zemanem v Lánech, nepřiznali, zda a jak tato schůzka přispěla k jejich jednání na předsednictvu strany, kde vyloučili předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku z povolebních vyjednávání o sestavení vlády. „Domnívám se, že to byl politicky hloupý postoj těch, kteří se po volbách pokusili svrhnout předsedu ČSSD Sobotku, ale to mluvím o politických, ne o ústavně-právních aktech,“ dodal k současnému dění v sociální demokracii odborník na ústavní právo.

Nejde o ústavně-právní problém, ale o problém politický

Profesor Pavlíček vysvětlil ParlamentnímListům.cz, že nejde o ústavně-právní problém, ale spíš o problém politický. Zákulisní jednání, které se snažili aktéři utajit před veřejností, médii i vlastními spolustraníky, profesor Pavlíček přirovnal ke snahám bývalých prezidentů mluvit do jednání politických stran, například k projevu Václava Havla na shromáždění v pražském Rudolfinu v prosinci 1997, kde kritizoval společenské poměry i ekonomické problémy krátce poté, co se v listopadu kvůli nejasnému financování ODS rozpadla vláda Václava Klause.

Jak posuzuje roli prezidenta v této politické kauze? „Když vycházím z toho, že má moderovat politická jednání, aby byla dosažena většina v parlamentu, nevidím v jeho setkání s politiky sociální demokracie žádné porušení ústavy,“ nesouhlasí s názorem advokáta Kolji Kubíčka profesor Pavlíček. Ale připouští, že je možné to považovat za problém politické vhodnosti, politických principů.