„My jsme zde slyšeli před chvílí, kdo to jsou solární baroni. A já jsem už dříve ten vládní návrh nazval acylpyrinem na těžkou nákazu,“ hřímal ve sněmovně dnes k normě místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek, který se ponejprv pustil do vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM) a pak do kolegů, kteří nazvali senátní úpravu zákona o regulaci anonymních akcií přílepkem.

Peake totiž třeba namítala, že pokud si někdo představuje, že by senátní verze odkryla konečné vlastníky fotovoltaických zdrojů, mýlí se. Zaorálkovi se to ale pranic nelíbilo. Sociální demokraté totiž mají za to, že přijetí senátní úpravy by naopak pomohlo rozkrýt vlastnictví solárních elektráren.

Je to přílepek...
 

"Jedná se o klasický přílepek," zmínil ale k normě upravené Senátem předseda sněmovního ústavně-právního výboru Stanislav Polčák (TOP 09 a Starostové). Přidal se na tak na stranu ministra spravedlnosti Pavla Blažka, jenž senátní úpravu označil za nesystémový krok, protože zasahuje do zákona o veřejných zakázkách.
  
Hlasovat mohli totiž poslanci o dvou verzích zákona, který řeší problém anonymních akcií. Ty figurovaly v takových kauzách, jako jsou elektronická zdravotní karta IZIP nebo Opencard.

Původní vládní návrh počítá s tím, že už existující anonymní akcie by museli jejich majitelé zapsat do centrálního depozitáře nebo je uložit v listinné podobě u bank. Pokud to neudělají, změní se automaticky na akcie na jméno. 

Senát ale navrhl pravidla ještě zpřísnit a vztahuje je i na majitele solárních elektráren, což ocenil nedávno kupříkladu Radim Bureš z Transparency International, který řekl, že senátní verze rozšiřuje některé povinnosti směrem k účastníkům veřejných zakázek a směrem k oblasti fotovoltaiky.

Sociální demokraté ale chtěli podle svého místopředsedy Lubomíra Zaorálka hlasovat právě pro senátní návrh. Až když neprojde, byli rozhodnuti podpořit vládní verzi. 

„Pokud neuspějeme v prosazování toho, co jsme logicky navrhli v Senátu, tak samozřejmě znovu podpoříme to, co jsme už tady podpořili ve sněmovně. Žádnou hru s tím nehrajeme a náš postoj je krystalicky jasný,“  poznamenal Zaorálek nedávno.

Zaorálek: Chceme jen, aby se něco neprůhledného stalo průhledným
 

Byl to ale on, kdo dnes rozvířil debatu v jednací síni sněmovny.  „Chceme, aby se něco neprůhledného stalo průhledným. To jsou ty fotovoltaické elektrárny, ze kterých budeme platit bilión korun a to dvacet let. Vždyť je tam každý pátý vlastník neznámý! Takové stamiliardy tam budeme dávat  a nevíme komu....Ale vy tady dáváte pobídky, jako pan Polčák, což nepochopil nikdo. A místo toho, abyste se tady nějak postavili, tak říkáte, že to je přílepek. Na tomhle hlasování se ale ukáže, jestli s tím něco chcete dělat,“ hřímal Zaorálek do sněmovního mikrofonu,

Díky svému proslovu, jenž ale spíše vyřvával, si pak vysloužil od kolegů odsudky.  Viktor Paggio z LIDEM třeba podotknul, že je nyní jasné, proč Zaorálka nazývají někteří „Zaocetungem“.

Zaorálek ale k tomu podotknul, že mu tato norma za zvýšený hlas stojí.

Norma poputuje na stůl Zemanovi
 

Nakonec poslanci odhlasovali vládní verzi regulace anonymních akcií a to bez senátních úprav. Senátní úpravu podpořili v hlasování sice opoziční poslanci, což ale o hlas nestačilo. V závěrečném rozhodování se proto vyslovili i pro původní vládní verzi, jak dopředu avizovali. Proti předloze nebyl nikdo z přítomných poslanců. Zákon tak nyní zamíří k podpisu prezidenta.

Poslanci už měli o anonymních akcích rozhodovat na minulé schůzi, nakonec si je ale přesunuli až na květnové jednání. 

Připomeňme, kde třeba figurují společnosti s anonymními akciemi. Ty se, přestože stát neznal jejich vlastníky, dostaly k veřejným penězům. Je to karta Pražana Opencard, elektronická zdravotní knížka IZIP nebo některé zakázky pro pražský dopravní podnik.