„Rozhodli jsme o národním řešení současných cen energií. Zastropujeme ceny silové elektřiny včetně DPH na šesti korunách a cenu plynu na tři koruny včetně DPH za kWh. Toto zastropování platí jak pro domácnosti, živnostníky, tak pro podnikatele, kteří jsou bráni jako maloodběratelé. Pokles záloh všichni pocítí již v průběhu měsíce listopadu. Za stejnou cenu budou energie nakupovat poskytovatelé veřejné služby, ať už jsou to samosprávy, nebo třeba nemocnice, školy a podobné instituce, a to prostřednictvím státem určeného dodavatele,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS). Řešení pro průmysl bude představeno ve středu.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) následně informace Fialy zopakoval a zdůraznil. „Je důležité si uvědomit, jakým způsobem ta cena silové elektřiny v těch posledních letech stoupala, zvyšovala se o sto procent každý rok. V roce 2023 skutečně hrozilo, že bychom se dostali na dvanáct korun za kWh, možná i výše. „To je cena, která měla potenciál způsobit společenský rozvrat. Cena, která měla potenciál způsobit reálnou chudobu širokých vrstev obyvatelstvá. A tomu prostě vláda v době Putinovy agrese v době Putinovy války, v době hybridní války, energetické války, která se tady vede, tak každá zodpovědná vláda tomuto musí zabránit. Proto jsme s tímto přišli. Máme tady konkrétní příklad, pokud máme modelovou českou domácnost, ve které se elektřinou i topí, tak při tomto typu zastropování, které dnes pro domácnosti vláda České republiky představila, ušetří taková domácnost 111 tisíc korun. Je to výrazná úspora, je to výrazná pomoc českým domácnostem a je to výrazný signál, že naše vláda skutečně reálně lidem v České republice s cenami energií pomáhá,“ zdůraznil Rakušan.

„Stejně jako k zastropování cen elektřiny přistupujeme i k ceně plynu,“ poznamenala následně lídryně TOP 09 a šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Mezi lidmi podle ní koluje řada nepravdivých informací ohledně vývozu elektřiny. „Že prý stačí zakázat export elektřiny. Chci poukázat na to, že sice jsme vývozcem, nicméně daleko více dovážíme suroviny jako plyn a ropa. A tam jsme samozřejmě závislí. Nejde tedy zakázat vývoz elektřiny a spoléhat na to, že k nám okolní státy nechají proudit plyn a ropu,“ zdůraznila. 

Za stejné maximální ceny budou nakupovat i veřejné instituce, uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Stát má podle něj již nyní možnost mít státního obchodníka pod Ministerstvem financí, cílem je ale mít tohoto obchodníka pod Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Vláda pro pomoc domácnostem s vysokými cenami energií již dříve schválila takzvaný úsporný tarif. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) bude v letošním roce pokračovat v původně schválené podobě. „Bez ohledu na tato opatření, která začnou platit,“ řekl Síkela. V příštím roce by ale mohla být již pomoc adresnější tam, kde by nestačilo opatření stanovující strop cen energií, uvedl Síkela. Platí, že stát počítá s odpuštěním poplatku za obnovitelné zdroje od letošního října a po celý příští rok. Velkoobchodní cena elektrické energie v pátek končila na 496 eurech (12 150 Kč) za MWh, koncem prázdnin vystoupala i na 984 eur, což je 24 100 Kč.

Rozpočtové dopady zastropování ceny elektrického proudu a plynu, jak o něm dnes rozhodla vláda, vyčíslil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na maximálně 130 miliard korun. Stát na náklady použije mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek, uvedl dnes Stanjura po mimořádném jednání kabinetu.

Výnos z daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, očekává Stanjura v příštím roce ve výši 70 miliard korun. Platit by podle něj měla tři roky. Pokud ovšem pominou externí okolnosti, které vedou k vysokým ziskům, daň podniky nezaplatí, přestože opatření bude dále platné, vysvětlil. Dále řekl, že vláda dnes plán daně probírala, české řešení musí ale zohlednit či doplnit evropské, které by měla Evropská komise představit v úterý nebo ve středu.

„Díky panu ministru průmyslu (Jozef Síkela za STAN) ta jednání jsou velmi intenzivní v posledních několika dnech a není žádný důvod ty dva dny nevydržet k tomu, abychom rozhodli,“ uvedl Stanjura. Může se podle něj ovšem ukázat, že česká vláda bude potřebovat třeba ještě týden na zavedení evropského řešení.

Stanjura dříve mluvil o tom, že daň z neočekávaných zisků vláda zvažuje u energetických firem, bank a rafinérií. „Každý sektor, který nakonec vláda vybere, bude mít nějaký vstupní parametr. Nebude to platit pro každého malého výrobce elektrické energie, stejně tak to nebude platit pro každou banku,“ řekl dnes.

Ministři pro energetiku zemí Evropské unie se v pátek dohodli, že by bylo vhodné na pomoc spotřebitelům využít neočekávané zisky výrobců energie z levnějších zdrojů.

V případě dopadu zastropování cen energií na státní rozpočet Stanjura doufá, že bude částka nižší než 130 miliard korun. Vláda dnes rozhodla, že jedna kilowatthodina (kWh) silové elektřiny bude stát nejvýše šest korun a v případě plynu to budou tři koruny včetně DPH. „Nikdo není schopen to v této chvíli přesněji spočítat. Jestli někdo tvrdí, že ví přesně, jaké budou ceny energií po celý příští rok, a je schopen to porovnávat s tou naší zastropovanou cenou, tak prostě lže,“ řekl.

Stanjura dále zdůraznil, že zastropování cen energií bude mít výrazný protiinflační efekt, což je podle něj ve prospěch jiných výdajů státního rozpočtu.