Když Renáta Vesecká nastupovala před pěti lety do úřadu nejvyšší státní zástupkyně, tvrdila, že chce bojovat s hospodářskou a násilnou kriminalitou a také s korupcí.

Kromě toho proklamovala, že chce zkvalitnit činnost žalobců při konkurzních řízeních, vytvořit týmy pro boj s organizovaným zločinem a terorismem, přitvrdit proti korupci, vyškolit specialisty na kauzy spojené se zločiny minulosti a doplnit početní stavy žalobců.

„Chci, aby se posílila úloha vedoucích státních zástupců, kteří hrají důležitou úlohu, ale nemají odpovídající prostor pro práci. Současně chci pokračovat v doplnění stavů státních zástupců, jejichž současný stav je nevyhovující," uvedla tehdy Vesecká.

Od Vesecké se očekávalo, že bude úplně apolitická. Ona sama slibovala, že v žádném případě nebude podléhat tlaku politiků. Jenže právě její spor s předchůdkyní Marií Benešovou ukázal, že to tak zcela nebyla pravda.

Do postu jí totiž navrhoval a jmenoval tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec (US-DEU). Ten „potopil" Benešovou, která později byla stínovou ministryní spravedlnoti ČSSD, a Vesecká v jeho pojetí měla zpodobňovat novou ikonu v boji s korumpovanými politiky a státními úředníky. Dnes se však zdá, že opak byla pravda.

Vesecká se totiž s Němcem spojila v době, kdy policie dokončovala obžalobu někdejšího ministra a vicepremiéra Jiřího Čunka kvůli korupci, což bylo koncem roku 2007. Tehdy do případu podle Benešové neúměrně zasahoval nejen Němec, ale i místopředseda nejvyššího soudu Pavel Kučera a také Renáta Vesecká. Benešová je pak nazvala justiční mafií.

Od Vesecké dal ruce pryč i Jiří Paroubek

Jiří Paroubek ještě coby premiér se s Veseckou sešel v době, kdy byla jen pověřenou nejvyšší státní zástupkyní. Ujistil jí, že bude za její osobou vždy stát. Později ale uvedl, že byla velká chyba, když v osobu Vesecké věřil.

"Ke koncepci neměl premiér Jiří Paroubek žádné připomínky. Ze setkání mám dobrý dojem," prohlásila Vesecká po setkání s Paroubkem těsně před svým jmenováním.

Paroubek ji navíc prý ujistil, že nehodlá se jmenováním nejvyššího státního zástupce čekat kvůli parlamentním volbám, které se měly konat v létě 2006.

Paroubek své politování nad Veseckou připustil loni v červnu. „Byla pro mne největším zklamáním. Do lidí nevidíte, navíc to byl návrh tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce," komentoval Paroubek výtky, že do funkce nejvyšší státní zástupkyně pomohla Vesecké právě jeho vláda.

Paroubek tehdy také zkritizoval skupinu, která figuruje v kauze justiční mafie. Podle něj jde o vůbec nejzávažnější selhání vysokých představitelů justice po roce 1989. "Myslím si, že minimálně Pavel Kučera a Renata Vesecká naplnili některé znaky trestného činu zneužití moci veřejného činitele," řekl tehdy lídr ČSSD.

Vesecká nařídila znovu otevřít kauzu Mrázek

Loni v říjnu nejvyšší státní zástupkyně nařídila pokračovat ve vyšetřování vraždy kontroverzního podnikatele Františka Mrázka. Případ byl podle ní totiž odložen předčasně.

"Nejvyšší státní zastupitelství proto uložilo věc dále šetřit a doplnit dokazování v souladu s trestním řádem," informovala tehdy mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Renata Malinová. Vesecká podle ní využila svého oprávnění nařídit kontrolu skončené věci. Kontrola ukázala, že případ byl odložen "předčasně a neodůvodněně" a že "nebyly provedeny všechny dostupné důkazy vedoucí k jejímu objasnění".

Jenže do dnešního dne Vesecká žádné závěry, či nové důkazy k případu  nezveřejnila. Kauza Mrázek tak prozatím spí.

Mrázka, o němž média někdy píšou jako o někdejším vládci podsvětí, zastřelil dosud neznámý pachatel v lednu 2006. Podle bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jana Kubiceho byl zavražděn kvůli zákulisním tahanicím o ústeckou potravinářskou firmu Setuza.

V souvislosti s Mrázkovou vraždou se v médiích objevily spekulace, že sbíral kompromitující materiály na některé české politiky. S Mrázkem souvisí i policejní spis Krakatice, který mapuje organizovaný zločin.

Chtěla, aby znovu „proklepli" kauzu Gripen

Letos v březnu Vesecká nařídila pokračovat v prověřování kauzy údajné korupce při plánovaném nákupu švédských stíhacích letounů Jas-39 Gripen.

Policie případ Gripen v minulosti dvakrát odložila. Při prvním šetření v roce 2002 detektivové uvedli, že trestný čin se stal, nenašel se ale viník. Podruhé se policisté začali případem zabývat v roce 2007. Loni na podzim ale případ odložili s tím, že nemají žádné nové důkazy.

Mluvčí Vesecké Renata Malinová ale sdělila, že rozhodnutí o odložení případu bylo nezákonné a předčasné. Nejvyšší státní zástupkyně tak podle mluvčí nařídila rozsáhlé doplnění dokazování.

Ministr vnitra Martin Pecina v únoru uvedl, že je skeptický k tomu, že policie kauzu vůbec kdy vyšetří. Jako důkaz mu bylo další prohlášení policie. Ta totiž na svou omluvu k tomu, že se případ vleče, zmínila, že čeká na posudek britské policie. Zda již posudek dorazil, či ne, o tom ale policisté, stejně tak jako nejvyšší státní zástupkyně, mlčí. A tak se zdá, že i tento případ bude nadlouho u ledu.

Justiční mafie napodruhé. Rozsudek bude v pondělí

Zlomit vaz by Vesecké paradoxně mohl soud s Marií Benešovou. Ta kdysi Veseckou a spol. nazvala justiční mafií. Jenže spolek takto Benešovou pojmenovaný si to nenechal líbit a tak bývalou nejvyšší státní zástupkyni zažaloval. Případ se nyní dostal už napodruhé ke Krajskému soudu v Praze. Soudce Vojtěch Cepl má v pondělí 13. června vynést rozsudek.

Kdyby však Cepl i napodruhé žalobu Vesecké, bývalého ministra Pavla Němce, místopředsedy nejvyššího soudu Pavla Kučery, Veseckého náměstka Karla Černovského a náměstka pražského vrchního státního zástupce Libora Grygárka odmítl, byl by to vpravdě poprask.

Těsně po volbách, kdy se rodí nová vláda a bude tak mít chtít nezprofanovanou figuru v postu nejvyššího státního zástupce, je nasnadě, že Vesecká to nebude mít po zamítnutí své žaloby vůbec lehké.

O co ale v případu jde? Kauza "justiční mafie" sahá do prosince roku 2007. Benešová tehdy v Českém rozhlase řekla, že Vesecká a další lidé (nynější žalobci) fungují jako zákulisní justiční mafie, která se justici snaží plně ovládnout, aby sloužila zájmu vládnoucí garnitury. Také se prý snaží ovlivňovat kauzy v zákulisí, což se jim daří. Naznačila, že jde i o případ tehdejšího šéfa lidovců Jiřího Čunka.

"Můj postoj je neměnný, pořád si myslím, že jako politička mám právo se vyjadřovat k nešvarům v této zemi. Dějiny mi daly za pravdu, že to byly velké nešvary, které pokračují," řekla novinářům před pár dny Benešová.

Jak média již informovala, soudce Cepl ve sporu neprovedl žádné nové důkazy s odůvodněním, že značná část navržených důkazů se netýká předmětu řízení.

V prvním kole sporu ale určil, že Benešová se musí omluvit pouze Grygárkovi. Ostatním žalobcům omluvu adresovat nemusela, protože její výroky byly podle Cepla pravdivé. Při odůvodnění tehdejšího rozsudku soudce řekl, že se někteří justiční představitelé kvůli vyšetřování Čunka několikrát setkali a sdělovali si informace, které si vyměňovat neměly.

Neuvěřil tvrzení žalobců, že se scházeli kvůli přátelským vztahům. Schůzky se podle něj konaly z iniciativy žalobců a účastnili se jich lidé, kteří s kauzou neměli nic společného. V Čunkově případě tak podle Cepla intervenovali a mohli kauzu ovlivnit.

Proti rozsudku se odvolala jak Benešová, tak i neúspěšní žalobci. Vrchní soud pak verdikt zrušil.

Kdy zazní umíráček?

Zástupci možné trojkoalice, tedy ODS, TOP 09 a Věci Veřejných nedávno  přímo či nepřímo naznačili, že Veseckou asi z funkce poté, co dostane vláda důvěru v parlamentu, odvolají.

"Určitě se o doktorce Vesecké budeme bavit a osobně se domnívám, že ve vedení institucí musí být lidé, kteří jsou nejen odborně zdatní, ale i lidé, kteří jsou z hlediska veřejnosti důvěryhodní," naznačil děkan plzeňské právnické fakulty a exministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil. Ten je zároveň novým adeptem na místo ministra spravedlnosti.

Odbornice na justici za TOP 09 a bývalá ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová původně odmítla o případném odvolání Vesecké z funkce hovořit, poté ale možnost změny na místě nejvyšší žalobkyně připustila. Začátkem června se tak vyslovila pro deník Právo. Podle místopředsedkyně VV Karolíny Peake závisí osud Vesecké ale na dalších koaličních jednáních.

Dalo by se říci, že osud Renáty Vesecké, která chtěla ve velkém bojovat s korupcí, jíž bude mít paradoxně rodící se vláda přímo v popisu práce, tak visí na vlásku.

Související:
O odvolání Vesecké jsme ještě nemluvili, ale je reálné, myslí si John

Kdo je Renáta Vesecká

Absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1984 začala pracovat na prokuratuře. Čekatelskou praxi vykonávala na Okresní prokuratuře v Havlíčkově Brodě. Po složení závěrečné zkoušky působila jako vyšetřovatelka Okresní prokuratury v Pardubicích. Od roku 1988 vykonávala funkci náměstkyně okresního prokurátora (a později okresního státního zástupce) v Havlíčkově Brodě. V 90. letech absolvovala dlouhodobé stáže na Vrchním státním zastupitelství v Praze a Nejvyšším státním zastupitelství. V roce 2000 se stala krajskou státní zástupkyní v Hradci Králové, v této funkci se dostala do povědomí široké veřejnosti např. v souvislosti s případy rasově motivované vraždy svitavského Roma Oty Absolona Vlastimilem Pechancem a sériových vrahů manželů Jaroslava a Dany Stodolových. Od 30. září 2005 byla vládou pověřena řízením Nejvyššího státního zastupitelství, 9. listopadu 2005 byla jmenována nejvyšší státní zástupkyní. Od roku 2007 je členkou Vědecké rady Právnické fakulty Masarykovy univerzity.