Vytýká mu, že jeho kroky často nepřinášely klady, o kterých sám ministr mluvil. „Slučování úřadů práce mělo přinést úspory a zatím se tak nestalo. Navíc se úřady práce nyní soustřeďují už jen na administrování evidence nezaměstnaných a jejich aktivní politika zaměstnanosti se stala druhořadou,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Pavel Juříček to, co často kritizují i uchazeči o zaměstnání, že úřady práce zcela rezignovaly na svoji hlavní funkci.

Zavést neověřený systém bychom si v podnikatelské sféře nemohli dovolit

Dalším známým problémem je výplata sociálních dávek, která na počátku roku téměř zkolabovala. „Nyní je i předmětem trestního šetření. My jsme ale upozorňovali na složitost a komplikovanost systému, který nebyl ověřen, ani testován, a je tedy nesmysl překlápět jeden systém na druhý. To bychom si v podnikatelské sféře nikdo nemohli dovolit, zastavení funkčnosti našich firem by znamenalo cestu k bankrotu,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. Přitom Jaromír Drábek by podobná úskalí měl znát, sám podniká a léta stál v čele Hospodářské komory.

Princip Třikrát a dost prosadil Jaromír Drábek, ale vadí všem

Většinu změn v zákoníku práce dohodly podle Juříčka Svaz průmyslu, Českomoravská komora odborových svazů a Odborový svaz Kovo. „Nedá se tedy říci, že současný zákoník práce je nějak výjimečně nakloněn zaměstnavatelům vůči zaměstnancům, naopak naší snahou bylo, aby byl zákoník vyvážený a aby do něj ČSSD nezasahovala, pokud by v příštích volbách vyhrála,“ vysvětlil Pavel Juříček. A dodává, že princip „3x a dost“, který do zákoníku prosadil sám ministr Drábek, nevyhovuje zaměstnavatelům, ani zástupcům zaměstnanců. „Kritizují ho obě strany, jedná se především o odvětví jako zemědělství, stavebnictví a průmyslové podniky s většími zakázkovými výkyvy. I přes opakovaná jednání s ministrem zatím k úpravě v této oblasti nedošlo,“ potvrzuje neústupnost ze strany Jaromíra Drábka.

Třikrát a dost znamená, že pracovní smlouva na dobu určitou smí trvat maximálně tři roky a opakovat se může nejvýše dvakrát. Pak musí uplynout tři roky, aby se mohla mezi stejným pracovníkem a zaměstnavatelem uzavřít znovu. Toto opatření platí od letošního ledna.

Když němečtí dělníci odpočívají, čeští se vzdělávají, jinak nedostanou mzdu

Podnikatelé, kteří se v době hospodářského poklesu dostávali do problémů, protože neměli dostatek zakázek, volali po zavedení podobného opatření, jaké se osvědčilo v některých evropských zemích, například v sousedním Německu, kde mohli dělníci zůstávat v rámci zkrácení pracovního úvazku (kurzarbeitu) doma, protože na jejich mzdu firmě přispíval stát. Důvodem bylo zamezit propouštění.