Zdá se, že i přes tyto sabotáže se vládě daří situaci zvládnout. Mohli bychom diskutovat o tom, jestli nemohly být Ústřední krizový štáb a Krizové štáby ministerstev aktivovány dříve. Pravděpodobně by se tím předešlo otázkám, jestli je rozhodování vlády založeno na doporučení odborníků. Ale na to je dost času, až bude coronavirus poražen. Ani se nechci připojovat k předsedovi ODS, který neustále peskuje předsedu vlády. Například, že by měl sedět v krizovém štábu. Pan Fiala ani neví, že předsedou Ústředního krizového štábu je ministr vnitra. Takové podobné výkřiky do tmy ničemu nepomohou.
Podívejme se na to, jak situaci zvládají krizové orgány na nižších úrovních. Zdá se, že všechny kraje a Praha čekaly na to, až vláda vyhlásí nouzový stav. To považuji za chybu. Zdá se, že do té doby nedělaly kraje a Praha téměř nic. Pokud někdo aktivoval krizové orgány před vyhlášením nouzového stavu, předem se omlouvám. O důrazu na krizové řízení napovídá i to, že Oddělení krizového řízení jsou v hierarchii krajských úřadů zašitá někde pod bezpečností, v lepším případě.
A teď trochu konkrétně. Tak například v Praze se nedělo do nedávné doby vůbec nic. Bezpečnostní rada hl. m. Prahy poprvé zasedala 10. března. Není divu, že se starostka jedné pražské části podivovala nad tím, že se dozvídá o nakažených pracovnicích finančního úřadu svého obvodu z médií.
Krizový štáb byl zřízen 12. března a v podstatě pouze vzal na vědomí usnesení vlády. 13. března se krizový štáb v Praze zabýval hladovějícími umělci. Jistě to bylo v té době prioritou, to samozřejmě myslím ironicky. Stejně se bude čekat na to, až to centrálně vyřeší vláda.14. března se magistrát probudil a zjistil, že jím zřizované organizace nemají dostatek ochranných prostředků.
Na místě je otázka, kolik měly organizace zřízené Prahou ochranných prostředků ve skladech před počátkem krize? Co měly stanoveno v krizových plánech? Pochybuji, že měly ve svých skladech dostatečnou zásobu ochranných prostředků.
Za poznámku také stojí výstupy krizových orgánů Prahy. Mimo obecných prohlášení, která pouze modifikují nařízení vlády, na mě působí jako vytýkací dopisy předsedovi vlády. Jinak jenom konstatuje, považuje za nutné, požaduje, aby stát, doporučuje organizacím mimo svoji působnost, …….. akce na vlastním teritoriu, usnesení nebo vyhláška, veškerá žádná, mimo výzvy občanům Prahy.
Středočeský kraj, abychom jenom nekritizovali, odkaz na krizový portál se vám objeví hned na úvodní stránce. Palec nahoru, u ostatních zkoumaných se musíte hodně pídit.
Bezpečnostní rada kraje zasedala 3. března. Kraj uvolnil 20 milionů korun na ochranné prostředky. BRK konstatovala, že v současné době jsou krajské nemocnice ochrannými prostředky dostatečně zásobeny. Zajímavé by bylo zjistit, jaké to bylo množství. 9. března zasedala odborná skupina Krizového štábu. Množství ochranných prostředků se neřešilo. 13. března byl aktivován Krizový štáb, řešil redistribuci ochranných prostředků. Jinak žádná vlastní reálná činnost, která by napomohla řešení situace. Pozastavil jsem se nad složením Bezpečnostní rady a Krizového štábu. Personálně jsou obsazeny téměř stejně. V současné situaci to ale nemá smysl podrobně řešit.
Liberecký kraj, poslední informace je z 6. března apak až ze 14. března. Bezpečnostní rada kraje ani Krizový štáb asi nefungují. Jinak se na stránkách krizových orgánů kraje nedozvíte vůbec nic, mimo statutu Bezpečnostní rady kraje a Jednacího řádu. Všechno je nejspíš v pořádku, brambory jsou v řádku.
A vrcholem je Plzeňský kraj, na jeho krizovém portálu se ještě 15. března dozvíte: Aktuální situace – bez výstrahy, a k tomu ještě zelená fajfka.
Nezdá se ti to, čtenáři, od Prahy a krajů žalostně málo?
I krizové řízení je oblast, na kterou se SPD chce po krajských volbách zaměřit. Jak je vidět, je toho dost co je potřeba napravit.
Zlepšit se toho ale dá mnoho hned. Odkaz na krizový portál by se měl objevovat hned na úvodní stránce krajů. Kraje by měly krizové portály důsledně využívat ke zveřejňování podrobných informací, jak se situace vyvíjí. V dokumentech krizových orgánů by mělo být věcně uvedeno, co se má udělat, kdo to má udělat a do kdy to má udělat. Krizové orgány mají navrhovat a nařizovat a ne konstatovat, považovat za nutné apod.
V dalším období se bude muset přehodnotit množství zásob potřebných pro zvládnutí krize na všech úrovních. Není možné se spoléhat pouze na státní hmotné rezervy. Konečně, i tam bylo materiálu žalostně málo. Zásoby by se měly doplňovat hned, jak to bude možné. Nemělo by se čekat až krize pomine. Nikde není napsáno, že se nemůže brzy opakovat.
Nejvíce ze všeho nám však v současné době pomůže disciplinovanost, zodpovědnost a ohleduplnost každého z nás.
Přeji všem, aby byly dopady této krize na nás co nejmenší.
Antonín Dušek
Předseda Oblastního klubu
SPD Kutná Hora
Antonín Dušek
