Zásoby strategických surovin (kromě potravin, ropy, leteckého petroleje a léků jsou to dosud i různé strategické kovy) pak drží z podobných důvodů, pro případ vyhlášení jednotlivých krizových stavů. Existuje několik typů: stav nebezpečí (vyhlašuje hejtman kraje nebo primátor hl. m. Prahy), nouzový stav, stav ohrožení státu (vyhlašuje vláda ČR, popř. předseda vlády ČR) a válečný stav (vyhlašuje Parlament). Rezervy se vytvářejí na základě požadavků jednotlivých rezortů (a krajů) plynoucích z jejich krizových plánů. Navíc Česká republika má také nějaké další povinnosti vyplývající z práva EU. SSHR má třeba povinnost skladovat nouzové zásoby ropy ve výši dostačující pokrytí spotřeby v době krize po dobu 90 dnů. Aktuálně ale má (podle dostupných zdrojů) zásoby ropy jen na 84 dnů, což ale vláda a Ministerstvo průmyslu tak nějak na rozdíl od prodeje kovů neřeší už několik let. Situace se stále nelepší, zásoby klesají.
Co přesně se má prodávat a za kolik? Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje postupně prodat základní kovy ze státních hmotných rezerv a utržit za ně 2,2 miliardy Kč (během dvou let). Co se prodávat nemá, je ropa, pohotovostní zásoby potravin a mobilizační rezervy. Úplně se mají prodat vzácné kovy (zlato, stříbro, měď atd.). V té souvislosti jenom připomínám jaké zděšení způsobilo, když se zjistilo, že ČNB se několik let po revoluci zbavila většiny zásob zlata a nakoupila za ně dluhopisy. A teď by se to mělo opakovat? Celý plánovaný prodej hmotných rezerv je evidentně tak zásadní téma, že se jím bude 9. prosince 2019 zabývat Bezpečnostní rada státu. Její jednání navazuje na dramatické odmítnutí rozpočtu SSHR sněmovním Hospodářským výborem, kterému předsedá místopředseda SPD, Ing. Radim Fiala. Hospodářský výbor na návrh opozice dokonce usnesením vyzval vládu, aby příjmy z prodeje strategických zásob SSHR byly účelově vázány pro budoucí obnovu strategických zásob a požadavků SSHR.
Společně s tímto návrhem na prodej některých neželezných kovů bylo rovněž oznámeno, že se plánuje nákup slitin, které jsou praktičtější pro použití v případě vyhlášení jednotlivých krizových stavů. Nic takového ale není na pořadu dne, žádný přesný rozpis, co se tedy místo toho zakoupí, kdy a za kolik, nebyl zveřejněn. Vypadá to, že se jedná čistě o prodej na nenápadné zalátání budoucích rozpočtů, které trpí rozhazovačně štědrou politikou ČSSD v duchu její oblíbené strategie kupování si voličů.
Rozpouštění našich strategických zásob v době hospodářského růstu je velice nezodpovědné. Připomenu zde historické rozpuštění rezervního fondu Ministerstva financí, kde bylo v hotovosti 360 miliard korun a zbyly 3 miliardy. To se nesmí opakovat. Jinak názory, že se jednotlivé kovy v tomto množství prodají v krátké době, tedy v průběhu cca dvou let, jsou také zcela iluzorní. Takže nevím o co Ministerstvu průmyslu a obchodu vlastně jde. Zřejmě tedy jenom někdo dostal "nápad", který ale nemá potřebné racio.
Roční rozpočet SSHR je letos cca 2,5 miliardy korun (tedy jen o trochu víc, než plánovaný výnos prodeje hmotných rezerv), přitom původně to mělo být cca 2,7 miliardy korun – takže SSHR má přijít o peníze hned dvojím způsobem. Problém také je, že již několik let nebylo nakoupeno do státních rezerv téměř nic, podstatná část rozpočtu jde na ochraňování stávajících rezerv, především státním MERO a ČEPRO, část jde za skladováním potravin. Celkově letos ministerstva žádala 857 milionů Kč pro doplnění svých hmotných rezerv. Například Ministerstvo zemědělství plánovalo získat 495 milionů Kč pro účely vylepšení potravinové soběstačnosti. Ministerstvo vnitra žádalo 323 milionů Kč na prostředky související s bezpečností obyvatelstva. Ve výsledku však z těchto požadovaných peněz nezískaly rezorty prakticky nic a situace se má naopak ještě zhoršovat.
Je proto nezbytné před prodejem státních hmotných rezerv vždy dobře analyzovat, co přesně a kdy se nakoupí místo těch rezerv, které se mají prodat. Nesmí vzniknout situace, kdy se prodejem státních hmotných rezerv získají nějaké finanční prostředky, ale tyto hmotné rezervy se už pak nedoplní. Z čeho se pak v budoucnu po vyhlášení jednotlivých krizových stavů budou vyrábět třeba náboje pro armádu, to už ale tuto vládu a ministra průmyslu zajímat nebude. Budou mít totiž v té době zcela jiné starosti a nějaké zdůvodnění pro novináře se vždy najde. Vláda ale odpovídá za bezpečnost a obranu státu a proto stát (na rozdíl od firem) musí vytvářet pro případy vyhlášení jednotlivých krizových stavů potřebné hmotné rezervy. A stát tudíž také nelze řídit jako firmu. Pokud k tomuto prodeji skutečně dojde, je to jednoznačně zhoršení bezpečnosti pro náš stát. A to by si měla tato vláda uvědomit.
Radovan Vích
poslanec, místopředseda Výboru pro obranu
