Ministr vnitra tak přichází s novelou, která dramaticky mění pojetí služebního zákona. Jedná se zejména o oblast kompetenci jednotlivých lidí spadající pod služební zákon a poté zrušení politických náměstků. Ale všechno popořadě.
Na úvod si musíme říci, že služební zákon je od samého počátku „paskvil“ a „nedochůdče“, které nemělo spatřit světlo světa. V roce 2014 to byla ostuda Legislativní rady vlády a jejího šéfa ministra Jiřího Dientsbiera, který něco takového vůbec vypustil. Vzhledem k tomu, že se jednalo o závažný zákon, který nebyl vůbec kvalitní, tak docházelo k jevu, kdy se novelizoval jak na běžícím pásu. KSČM měla se služebním zákon problém právě z tohoto důvodu a také jej od začátku nepodporovala, ale musela hlasovat pro novelizace, protože jinak by státní správu zachvátil požár. Nyní je však na stole novela, která dramaticky mění vše. Posiluje vliv předsedy vlády a bude usnadňovat propuštění úředníků. Pravicová opozice kontruje, že se jedná o politizaci státní správy. S tímto tvrzením ale nesouhlasím, protože politizací státní správy je novela Lex Babiš, kterou chce protlačit hnutí STAN. Předkládaná novela služebního zákona má tedy racionální základ v tom, že chce jasně upravit vztahy uvnitř fungování státní správy. Vznik původního paskvilu však jde na vrub ČSSD, která jej tehdy předložila. Je však otázkou, zda vláda v demisi má předkládat takto důležitý zákon. Samozřejmě, že musí pracovat jako normální vláda, a tedy předkládat zákony. Osobně si ale myslím, že v případě novelizace zákona o státní službě by se mělo počkat na důvěru vlády. Pak ale ať na důvěru počkají i starostové s novelou Lex Babiš.
Ministr vnitra v demisi Metnar navrhuje různé úpravy, které se týkají služebního hodnocení, rozšíření okruhu lidí, kteří se mohou hlásit do výběrových řízení atd. Problém celého služební zákona spočívá v tom, že v praxi nefunguje. Umožňuje, aby se na pozice dostali nekompetentní lidé. Tohle výrazně podtrhuje praxe bývalého ministra zdravotnictví Němečka. Ministr vnitra dále navrhuje, aby vedoucí úřednici byli jmenováni pouze na dobu pěti let a zároveň chce zjednodušit jejich odvolávání z funkcí. Nejsem pro to, aby to bylo takhle změkčeno, ale když se podíváte na nefunkčnost a neprofesionalitu státní správy, tak to asi jinak nepůjde. Pokud totiž máte na vedoucích místech nekompetentní „nevzdělance“ a ještě navíc s definitivou, pak ho neodvoláte.
Je jasné, že pokud příslušná novela bude schválena, tak se tím posílí moc předsedy vlády. To je nepopiratelné. Jedná se o jednu z funkčních možností, jak řídit státní správu. Na západě jsou takové modely běžné. Jen v našich podmínkách se vždy hledá politicky nefunkční řešení. Stejný vztah poté panuje s politickými náměstky. Ty může mít každý ministr celkem dva. Problém tkví v tom, že nemají jasně vymezené kompetence. Můžeme je nazvat „podrž taškami“. Není proto divu, že je snaha tyto pozice zrušit. Když se zákon projednával, tak jsem navrhoval, aby byl politický náměstek jen jeden a s jasnými kompetencemi. Bohužel můj návrh neprošel. Nyní jsem pro, aby tento instrument ze služebního zákona zmizel úplně. Důvod je prostý. Jedná se o trafiky. Stačí se podívat, kdo na těchto pozicích v minulém volebním období seděl. Jednalo se o politické karikatury, které na těchto pozicích byly uklizeny.
Na závěr je nutné zdůraznit, že to byla sama KSČM, která současnou podobu služebního zákona kritizovala a nikdy pro něj nehlasovala. Byli jsme si totiž vědomi, co nastane. Tvrzení šéfa SPD Tomia Okamury, že to bylo jeho hnutí, které pro něj nehlasovalo, je mylné. Tehdejší hnutí Úsvit totiž pro služební zákon ruku zvedlo a důvod? Ten byl prostý: i když je to „blábol“, tak jej schválíme, abychom se tím už nemuseli zabývat. Rok se ale s rokem sešel a služební zákon jsme museli novelizovat pořád dokola. Tento neutěšený stav trvá dodnes. Bohužel...
