Počet studentů technických oborů dlouhodobě klesá - tento fakt je veřejnosti dobře známý. Všichni si také uvědomujeme, že nedostatek kvalitních absolventů techniky bude dříve či později pro naši zemi představovat obrovský problém. Prioritou zodpovědných orgánů by proto měla být podpora technického vzdělávání na všech úrovních. Na základních školách to znamená změny v systému výuky matematiky a fyziky - dvou předmětů, které jsou pro techniky nejdůležitější a zároveň patří u dětí mezi nejméně oblíbené. Řešením by podle expertní komise EU mohl být přechod na „Badatelsky orientované přírodovědné vzdělávání" (inquiry-based science education - IBSE). Podle dosavadních zjištění při tomto stylu výuky vzrostl zájem žáků o přírodovědné obory, zlepšily se i jejich dosahované výsledky a současně se podněcovala motivace učitelů. IBSE bylo shledáno efektivní u všech skupin žáků, počínaje těmi nejslabšími, až po ty nejschopnější. Navíc se ISBE ukázalo být prospěšné i při podpoře zájmu a participace dívek v přírodovědných aktivitách. A bez dívek to skutečně nepůjde!

Studentům středních škol je pak potřeba poskytnou pro ně zajímavou a přitažlivou formou dostatek informací k výběru dalšího studia či kariéry. Mlhavé představy o vlastní budoucnosti totiž nemají pouze studenti 9. tříd základních škol. Tento problém řeší nejen řada středoškoláků, ale dokonce někteří vysokoškoláci. Častým důsledkem je pak volba neutrálních oborů jako je management nebo ekonomie. Studenti tak v podstatě odkládají rozhodnutí o vlastní budoucnosti na pozdější dobu. Důvodem tohoto tápaní je právě nedostatek informací. Studentům i jejich rodičům chybí můstek mezi studijním oborem a následným uplatněním. Prezentace a názvy některých oborů jsou vágní a mnohdy je velmi těžké představit si, co po jejich absolvování bude dotyčný dělat.

Ministerstvo školství se tento problém snaží řešit např. v rámci Individuálního plánu národního s názvem „Podpora technických a přírodovědných oborů", který je financován z EU. Tento projekt má tři navzájem provázané části. Prvním pilířem jsou motivační aktivity, které mají ukázat, že technické obory jsou zajímavé. Patří sem např, různé soutěže, přednášky apod. Druhým pilířem je podpora výuky jejíž základem je virtuální informační systém zaměřený nejen na potenciální zájemce o studium, ale také jejich rodiče, pedagogy, potenciální zaměstnavatele i média. Tento portál má informovat o širokých možnostech uplatnění. Posledním pilířem je komunikace vědy. Klademe si za cíl „vyprodukovat" nové popularizátory vědy nebo také např. předat technickým školám know-how, jak se propagovat.

Aby se studium na technických školách znovu stalo prestižní záležitostí pro nadané studenty, to je skutečně běh na dlouhou trať a ministerstvo na něj samo nestačí. Potřebuje podporu nejen ve školách mezi učiteli, ale mezi firmami pro něž technické absolventy vychováváme. Firmy by měly sami pracovat na medializaci klíčových oborů a spolupracovat se školami na tvorbách osnov tak, aby studenti vycházeli ze školy připravení pro praxi. Spolupráce MŠMT s těmito firmami by proto měla být nedílnou součástí všech projektů.   

MUDr. Michaela Bartáková, zastupitelka MČ Praha 4  

Dále čtěte:

• Klaus: Řemeslo má zlaté dno. Tak to, doufám, zůstane
• Ústecký kraj: Život s řemeslem