Každý, kdo sleduje dramatické záběry z Atén a čte novinové titulky "Krachující Řecko. Ohně v ulicích a první mrtví", "Řecko v plamenech kvůli úsporám" nebo "Evropa se bojí řecké nákazy", se musí ptát: Co se to v Řecku děje?

Je situace opravdu tak vážná?

Ano, je. Vážnější, než si mnozí ještě nedávno připouštěli. Státní bankrot není hypotetické strašidlo, ale reálná ekonomická a sociální hrozba, která má dopady na život milionů lidí. Astronomická pomoc Řecku ve výši téměř tří bilionů korun je bezprecedentní. Nikde přitom není jistota, že bude stačit. Finanční trhy zatím reagují s velkou nedůvěrou. Řecko platí daň z luxusu, na který bylo zvyklé. Obrovská přezaměstnanost ve státním sektoru, třinácté důchody, odstupné ve výši desetinásobku platu, bonusy za včasný příchod do práce

Nad poměry žít nelze

Dnes Řecko sklízí plody populismu tamějších vlád, není konkurenceschopné. Finanční pomoc je vázána na razantní úspory. Reálné platy klesnou o 20 procent, důchody o 10 procent a věk odchodu do důchodu se prodlouží na 67 let. Příjmy rodin klesnou o 15 procent.