Svůj postoj opírá o skutečnost, že nalezení spravedlnosti bývá složitý a obtížný proces. „Důkazy, odborné posudky často si protiřečící, zapomínající svědkové a mnohé další okolnosti, včetně paragrafů kroucených na obě strany, způsobují, že rozsudky jsou znovu a znovu zpochybňovány. Odvolávají se odsouzení i státní zástupci, soudy vyšších instancí rozsudky ruší a vracejí,“ vyjmenovává právní peripetie ve svém článku pro revue Fragmenty. A právě z toho důvodu odmítá tvrzení, že by amnestie byla jen středověkým přežitkem.

• VÍCE K TÉMATU: Amnestie

Amnestie se podle Duky může stát vhodným nápravným prostředkem tvrdosti práva. „O amnestované a omilostněné je třeba následně pečovat, aby vhodně využili nezaslouženého odpuštění nebo zapomenutí svých zlých skutků a s vděčností dále žili řádným životem,“ dodává.

Jako příklad uvádí kardinál Španělsko, kde už po téměř 300 let rok co rok omilostňují na Velikonoce jednoho těžkého zločince, kterého posléze mezi sebe přijme kající bratrstvo a najde mu ubytování a práci. „Kéž bychom dokázali podobně odpovědně přistupovat k institutu milosti a amnestie,“ přeje si Duka.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.