Lidem nad padesát let, kteří přijdou o práci, čím dál více hrozí, že se důchodu dočkají na úřadu práce. V této věkové kategorii je zaměstnáno přibližně jen 60 procent z nich a navíc se zvyšuje věk pro odchod do důchodu. Pokud se trend čím dál nižší zaměstnanosti lidí po padesátce nezmění, poroste počet lidí závislých na dávkách, kteří navíc nebudou aktivně přispívat na sociální a zdravotní pojištění.

Podle socioložky Jiřiny Šiklové ale není chybou vlády, že v této situaci rozhodla o zvýšení věku pro odchod do důchodu. „Vláda nemůže řešit nic, co je praxí volného trhu,“ upozorňuje Šiklová pro ParlamentníListy.cz, že těžko může vláda rozhodnout o zaměstnávání lidí nad padesát let. „Je dobré, aby ti lidé byli déle zaměstnáni, protože tím, že se prodlouží věk dožití člověka, tak by byli po skončení pracovního procesu pětadvacet až třicet let v důchodu,“ říká Šiklová.

Náměstek fandí zaměstnávání osob do co nejvyššího věku

Socioložka Lucie Vidovićová z Masarykovy univerzity poukazuje na to, že padesátníci jsou jen jednou takto postiženou skupinou a bez práce je spousta lidí. „Není tedy otázka, jak najít pracovní místa pro seniory, ale jak vůbec najít pracovní místa, tj . řešením je spíše oživení celé ekonomiky, z čehož pak budou senioři požehnaní stejně jako zbytek společnosti,“ míní pro ParlamentníListy.cz Vidovićová.

V době, kdy jsou lidé po padesátce propouštěni jako první, protože zaměstnavatelé automaticky předpokládají, že jsou nepřizpůsobiví, pomalí a neschopní pružných řešení, působí nevěrohodně proklamace o zaměstnávání lidí ještě starších. „Mezi aspekty aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity patří zaměstnávání osob do co nejvyššího možného věku,“ uvedl v Senátu na konferenci k zahájení Evropského roku stárnutí náměstek ministra práce Jan Dobeš.

Padesátníkům dává naději volání po věkově strukturovaných týmech

„Na rozdíl od Finska se v České republice nepodařilo skloubit podmínky pro odchody do důchodu v připravované důchodové reformě s aktivní politikou zaměstnanosti a podporou pracovní schopnosti stárnoucí generace,“ poukázala na neřešený problém při prezentaci projektu Strategie Age managementu v ČR jedna z expertek, Milada Rabušicová z Ústavu pedagogických věd brněnské Masarykovy univerzity.

Odborníci ale do budoucna situaci lidí nad padesát let černě nevidí, protože jich bude třeba nejen pro jejich zkušenosti, ale i v zájmu vhodně strukturovaných pracovních kolektivů. „Už dnes se na to přichází – především na západě – že není vhodné, aby byl pracovní kolektiv věkově homogenní. Když je, tak si lidé vzájemně konkurují, ale nepředávají si zkušenosti. Období, kdy se říkalo ´Mládí kupředu´, bylo v komunismu také. Projevuje se to i teď, kdy přiblblí manažeři říkají ´Jsme mladý dynamický kolektiv´,“ konstatuje Šiklová.

Mladí a senioři si v obsazování postů nekonkurují

Tento postoj se ale postupně mění i u nás především v profesích, kde nezáleží na fyzické síle, ale na kvalifikaci. „Tam je dobré, aby všichni nebyli na stejné startovní čáře. Kdybych byla mladá a stejně tak ti kolem mě, neměla bych potřebu generativity, tedy předávání zkušeností dál. Kdybychom byli všichni na stejné úrovni a všichni jsme chtěli dělat stejnou kariéru, tak se budeme o mnohé prát,“ vysvětluje Šiklová pro ParlamentníListy.cz vhodnost věkově strukturovaného pracovního týmu.

Podle Vidovićové příliš nefunguje to, že by si mladí a senioři navzájem brali práci, z velké části tyto segmenty pracují na jiných pracovních místech. „Pokud nebude obecně klesat počet pracovních míst, domnívám se, že senioři nebudou mít problémy s udržením svých pracovních míst, protože prostě jiná pracovní síla nebude,“ dává i socioložka z Masarykovy univerzity těm dříve narozeným naději na udržení práce.

Švédsku můžeme zaměstnanost lidí před důchodem závidět

Podle údajů Eurostatu se drží Česko v průměru zemí Evropské unie podle míry zaměstnanosti 55 až 64 letých lidí. Nejlépe jsou na tom ve Švédsku, kde je v této věkové kategorii zaměstnáno 74,8 procent mužů a 67,2 procenta žen, nejhůře jsou na tom ve Slovinsku, kde z této věkové skupiny pracuje 42,6 procenta mužů a 25,1 procenta žen. V Česku je zaměstnáno 58,7 procenta mužů a 36,6 procenta žen této věkové kategorie.