Dufkovi je špatně nad kvalitou potravin: Dováží se k nám jen svinstvo

Současná pozice zemědělských firem je podle odboráře Jaromíra Dufka trochu jiná, než před lety. I dnes se ale snaží podle něj zemědělci ke své výrobě připojit výrobu, která se týká potravinového řetězce.

„Máme firmy, které například výrobu mléka finalizují až do úrovně prodeje....Nadšení ze supermarketů postupně uvadá a vidíme množství lidí na farmářských trzích, kde možná koupí o něco dražší zboží, ale chtěl bych připomenout, že je kvalitnější," řekl Dufek v rozhovoru pro Haló noviny.

Přál by si prý, abychom byli více vlastenci. „Abychom dokázali vyměnit cizí pozlátko za kvalitní českou potravinu," upozornil Dufek na problém dovozových potravin.

Co je tady velkým problémem, tak to je určitě blokace zemí „patnáctky".

Nechceme být smetištěm Evropy

„Zkuste vyvážet eidam do Francie, uvidíte, jakým způsobem se proti vám všichni obrátí. Kdežto k nám dovezou kdejaké svinstvo, které nabízejí na trhu České republiky, a vrcholem je, když vám někdo řekne, že je to nezávadné. Nechceme být smetištěm, kam se vyvážejí věci, které západní Evropa už nekonzumuje. Včetně těch párků, které měly deset procent masa, jinak to byl samý odpad, kůže a peří," upozornil odborář s tím, že české kontrolní orgány by měly být přísnější a měly by trvat na některých podmínkách.

Prodali jsme kvóty a zavřeli cukrovary

Tristní situace je pak podle něj v obchodu s cukrem. „Firmy prodaly kvótu Bruselu, zavřeli jsme cukrovary, zemědělci přišli o práci, potravináři přišli o práci, my teď dovážíme cukr, který má skoro o padesát procent vyšší cenu. K čemu to bylo? Abychom dotovali zemědělce v Brazílii? Nebo v jiných státech?" rozčílil se odborář.

Nakonec zmínil, že co se do Česka doveze, tak to automaticky znamená, že dotujeme cizí výrobce. Právě proto i Česko nedávno na zasedání Evropské federace zemědělců a potravinářů kritizovalo návrh nové zemědělské politiky Evropské unie pro roky 2014 až 2020 a návrh zákonů z pera komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Daciana Ciolose. "

Pro Českou republiku jsou tam velice nevýhodné podmínky a co je zajímavé, brání se mu i velké státy," dodal odborář Dufek.

Hermelín a Jihlavanka z Polska

Zvláště v posledních dvou letech je situace s potravinami v Česku velmi podivná. Život nám komplikují polští zemědělci a výrobci. Na české pulty se totiž dostávají potraviny převážně dovežené z Polska, a přitom to nejde často ani zjistit, neboť jako výrobce je na etiketě napsáno „vyrobeno v EU."

Do Česka bylo přitom loni dovezeno potravinářské zboží za rekordních 140,6 miliardy korun. Export potravin z Polska se za loňský rok dokonce zvýšil až o 14 procent a dosahuje úrovně 13,3 miliardy eur. Z Polska do Česka třeba směřovalo rekordní množství hovězího masa. A nejen to. V Polsku se vyrábí české sýry, pivo, káva a také cukrářské výrobky. Při vstupu do Evropské unie přitom Polsko dováželo potraviny ve velkém.

Nejprodávanější káva na českém trhu Jihlavanka má název sice odvozený od města Jihlava, ale káva se v něm už dávno nepraží. Jihlavanka se totiž také dováží z Polska. A polské masokombináty a řezníci nakupují kuřata v Česku a pak je zpátky prodávají jako hotové výrobky. Přitom se často stává, že právě zmražená kuřata z Polska jsou závadná a řetězce je pak musejí ve velkém vracet.

Za tři měsíce vrátili 46 tun masa

Státní veterinární správa uvádí, že od konce května do července dosud zkontrolovala na základě nových předpisů 200 zásilek drůbežího masa. Na jejich základě vrátila zpět odesílateli celkem 46 tun masa. Ve všech případech šlo o maso z Polska. "Během této kontroly se potvrdilo, že největší problém působí zásilky drůbežího masa z Polska," řekl letos v červenci Jan Váňa ze Státní veterinární správy. Podle něj je problémem to, že Poláci nemuseli investovat do moderních technologií.

Život nám komplikují polští zemědělci. "Díky výjimce, kterou si vyjednali u Evropské unie, mohou používat zastaralé postupy a metody chovu. Ty jsou samozřejmě mnohem levnější než ty moderní," uvedl k tomu šéf české Agrární komory Jan Veleba.

Ekonomické servery pak zaznamenaly, že během loňského a začátkem letošního roku zcela ukončil v Česku výrobu i koncern Unilever. Výsledkem je, že všechny rostlinné tuky, které z Nelahozevsi do českých kuchyní putovaly (Perla, Flora, Rama, Hera) jsou dnes dováženy z jiných evropských závodů.

Z Polska se pak do Česka dováží třeba i tradiční surovina pro vánoční cukroví. Hera, „Místem výroby jsou polské Katowice," uvádle nedávno k tomu mediální zástupce Unileveru Martina Janebová.

Z Polska se na český trh dovážejí i některé cukrovinky s logem pražské čokoládové hvězdy Orion, zrozené v roce 1896. Dnes z produkce švýcarského koncernu Nestlé. Konkrétně oplatka Delissa. A nejen to. Téměř všechny bonboniéry dnes na pultech českých obchodů mají na etiketě napsáno: "Product Polska."

V Polsku se také zčásti vyrábí plísňový sýr prodávaný pod značkou „Sedlčanský Hermelín." Ale s hermelínem, který známe, má již taktéž pramálo podobného. V Polsku se ale vyrábí i některé sýry Lučina.

Chutnají vám piva z Polska?

Z Polska, Maďarska a Slovenska jde ale kupodivu do Česka i 90 procent dovozu piv. Je to rovný milion hektolitrů piva. Pivovarnický svaz ani pivovary se ale tomu prý nemohou bránit a pouze testy piv v médiích definují veřejnosti kvalitu. Podle šéfa Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého může za tak velký nárůst ekonomická krize. Dovážejí se totiž hlavě levná lahvová piva z Polska, jejichž kvalita je podle pivovarníků "mizerná" a jde pouze o pivu podobné nápoje.

Podle šéfa Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiřího Fuska je na vině prý to, že se od ledna 2010 v ČR zvýšila spotřební daň z piva.

"Jde o velmi mizerné nápoje, které často nemají s pivem nic společného. Jejich jedinou vlastností je, že jsou velmi laciná. Levná česká piva jsou proti nim pořád ještě výborná a chutná," řekl k tomu plzeňský pivovarnický expert Josef Krýsl. Cena polského piva se pohybuje kolem sedmi korun za půllitr, leckdy za něj ale dáte i čtyři koruny.

Se skupinou sládků provedl Josef Krýsl testy a všichni prý zmínili, že"tato piva se ani nedala dopít". Kupují je lidé v důchodovém věku, bezdomovci a občané, kteří denně pijí hodně piv, a dále ženy při nákupech, dodal k tomu Krýsl.

Jen z Polska však k nám nechutné potraviny nemíří. Například známá „Mochovská zelenina" se dováží z Rakouska, sýry Želetava pak ze Slovenska.

Kováčik: Oni ti Poláci mají lepší podporu státu

Místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Pavel Kováčik (KSČM) ale ParlamentnímListům.cz vysvětlil, že levné potraviny z Polska máme na českých pultech proto, že polští zemědělci mají poněkud lepší podmínky, co se týče podpory státu.

„Což znamená, že mohou dodávat za nižší ceny a pořád ještě je to živí a tím pádem je to na úkor našich producentů, kteří mají podmínky podpory horší. Na náš trh se pak dostává zpracovaná surovina a zemědělský výrobek ve formě potraviny, která je vyrobená například v Polsku. Je to možné tím, že vlastníci mnoha potravinářských podniků jsou velmi často nadnárodní, takže ty podniky nefungují jen v rámci jednoho kraje, ale vlastník vyrábí zboží tam, kde je nejlevnější pracovní síla a nejlevnější surovina," zmínil k tomu dále Kováčik.

A upozornil, že Češi prodají kupříkladu kuře do Polska za 22 korun a poražené se jim vrátí zpátky do Česka za 26 korun. „V Polsku je totiž zemědělství považováno za politickou otázku," zdůraznil.

Podle něj se ale o této problematice na zemědělském výboru hovoří velmi často.

„Jednáme o těchto věcech velmi často třeba s představiteli Potravinářské komory, protože jejich členy to poškozuje velmi výrazně. Vždy ale narážíme na bariéru takzvaně jednotného evropského trhu. Řešení je jednoznačně ve zkvalitnění plošných kontrol potravin nejen českých, ale i těch z dovozu. Tady je ale velké pole působnosti pro Českou zemědělskou a potravinářskou inspekci a Státní veterinární správu, ale i další orgány," řekl dále pro ParlamentníListy.cz Kováčik.

"Zakopaný pes" je podle něj i v tom, že vláda při svých úsporných opatřeních hodlá působnost těchto kontrolních institucí omezit. „A to například tím, že je chce sloučit dohromady. Tam by mohl vzniknout pak takový problém, že ne na každý případ porušení i dobrých mravů se podaří dosáhnout," uvedl.

Otázku kvality dovážených piv podle něj rozhodně nelze podceňovat. „Diskutujeme ve výboru velmi často i s různými pivovarnickými svazy. Ale narážíme stále na stejné meze. Klíč je mimo jiné v tom, že spotřebitel si bude více všímat, co je napsáno na etiketě a bude kupovat jen ty výrobky, které jsou vyrobené u nás, v Česku," dodal Kováčik s upozorněním, že je třeba si u piva dát pozor kromě jiných na etikety z Plzně, neboť i plzeňské pivo může být vyrobené v Polsku.

Na etiketách levných piv z Polska je navíc podle Kováčika často uvedeno "ležák", přitom jde o osmistupňové pivo. České pivovary ale přitom mohou toto označení používat jen pro "jedenáctky" nebo "dvanáctky", jinak by šlo o klamavou reklamu.

Pít se to nedá, stěžují si pivaři na svém webu

Pivaři si hojně v minulých měsících stěžovali zvláště na značky Gambrinus. „Z toho Polska se to pít nedá! Pivo z Plzně je výjímečné i díky vodě, která se používá při výrobě," píší k této značce pivní fajnšmekři na webu pivnidenik.cz.

Tiskový mluvčí plzeňského pivovaru ale přitom pro média před časem uvedl, že v Polsku vařené „plzeňské pivo" je určené jen pro polský trh a k nám se nedováží. Jenže pivaři tvrdí, že to není vůbec pravda. Podle nich se dá pravá Plzeň od té polské poznat následovně:

Na lahvích z Plzně Pilsner Urquell je pod hlavní etiketou menší s nápisem „Brewed in PLZEŇ-CZECH" (vařeno v Plzni), a na těch z Polska je nápis „Born in PLZEŇ-CZECH" (narozeno v Plzni).

Letos v dubnu přitom Prazdroj uvedl, že končí v Polsku s výrobou. Pivo se tak prý od této doby dováží zase jen z Plzně. V polských Tychách se prý toto pivo vyrábělo od roku 2002 kvůli nedostatečné kapacitě plzeňského pivovaru a celním bariérám na dovoz piva. Nejčastěji byly „polské Plzně" u nás k dostání v obchodních řetězcích Lidl.

Čtěte také: