Ministryně kultury Alena Hanáková odvolala Černého z funkce šéfa ND v září loňského roku. Vyčítala mu, že situace uvnitř divadla není příznivá a že transformace stagnuje. Jako jeho nástupce navrhlo ministerstvo ekonomického náměstka Martina Sankota, který až do doby, kdy na ministerstvo přišel, neměl se státní správou nebo s kulturními institucemi žádné zkušenosti. Nakonec byl po týdnu vystřídán Václavem Pelouchem.

Sankot tehdy na tiskové konferenci, kde se s Hanákovou snažili obhájit svůj krok, prohlásil, že: "Z Národního divadla odcházejí významní umělci, lidé přestávají do divadla chodit a odcházejí z divadla před koncem představení." Za tento výrok byl kritizován a posléze se za něj omluvil a přiznal, že se nezakládal na pravdě.

Výplod arogance či nekompetence

Nyní opět Sankot o odvolání promluvil v rozhovoru pro časopis Týden. Na tento rozhovor Černý reaguje v příspěvku pro internetovou revue Pravý břeh. "Ekonomický náměstek Ministerstva kultury Martin Sankot se rozhodl, že nastal čas, aby nám předestřel svou verzi zářijových událostí v Národním divadle, i toho, co jim předcházelo. Bůh suď, zda jeho 'drzé čelo' je výplodem jeho arogance či nekompetence. V každém případě si budoucí dějepisci zasluhují, abychom jeho paměť uvedli na pravou míru," píše Černý.

Podle Sankota byla fúze Státní opery a Národního divadla pouze "stupidním administrativním sloučením" a žádná transformace neproběhla. Černý toto tvrzení vyvrací, podle něj si tento proces žádal vcelku logicky jednorázové náklady a každoroční úspory, které sloučení přináší, jsou doložitelné. Sankot prý chtěl sám vypracovat novou koncepci ND. "Světe, div se – nezpracoval nic. Naštěstí – neb svět by se asi divil…," glosuje Černý.

Zamrzí to, ale...

Sankot několikrát zpochybnil kompetence Černého pro tuto funkci. "Být kýmkoliv prohlášen za 'absolutně neschopného' zamrzí," připouští odvolaný ředitel. "Pokud vás ovšem takto ocejchuje člověk, jenž nemá absolutně žádnou kompetenci posuzovat vaši práci, nechá vás to klidným. A pokud tím člověkem je Martin Sankot, uleví se vám – neb s jeho hodnotovým žebříčkem se vskutku potkat nechcete," dodává.

Černý s ironií naráží i na Sankotův "primát" - jeho týdenní angažmá v čele Národního divadla. "Nátlak na odchod Martina Sankota z Národního divadla, novináři přezvaný na 'boj o Národní divadlo', měl jiný důvod: Byl to principiální boj zaměstnanců divadla a kulturní veřejnosti, hájící úctyhodnost tohoto klíčového symbolu národní identity," píše Černý.

"A střemhlavý Sankotův pád, jehož jsme byli všichni tehdy v září svědkem, budiž mementem pro všechny ty, kteří si s Národním divadlem chtějí jen avanturisticky zahrávat," uzavírá bývalý šéf Národního divadla Ondřej Černý.