„Mám neodbytný dojem, že veřejné diskuse se počínají limitně blížit diskursu mezi šílenci a že i lidé jindy „normální“ začínají pod tíhou dobové atmosféry bláznit,“ píše Komárek. Situaci přirovnává ke konci německé Výmarské republiky před nástupem Hitlera, kde se prý projevovaly velmi podobná pnutí, která rozhodně neskončila dobře.

Jenže tehdy bylo k dosažení tohoto společenského znechucení třeba prohrané války s miliony mrtvých, hyperinflace a obrovské nezaměstnanosti. Zatímco nyní k poklesu nálady pod bod mrazu stačí zastavení dřívějšího značného růstu.

V těchto časech se prý v lidech aktivuje černobílé vidění světa a mytologické vjemy, které doposud byly uschovány na dně lidských duší. Takovým mytologickým vjemem může být prý třeba představa o blanických rytířích, kteří přijedou zachránit naší zemi.

Jenže takoví spasitelé podle Komárka obvykle nastolí „carství permanentní slušnosti a dobra“. To obnáší pronásledování všech zloduchů a škůdců, jejichž řady obvykle bývají nekonečné. Nakonec vše dopadne jako při středověkých čarodějnických procesech, kdy docházelo k odhalením, že doposud neškodně vypadající venkovská babka obcovala s ďáblem.

Právě proto je rozbujení tohoto mytologického vnímání světa, ke kterému podle Komárka směřujeme, tak nebezpečné. Komárek při té příležitosti cituje svého někdejšího vojenského velitele, který ve chvílích prozření říkával: „Souzi, ze všeho nejhorší je mýt“.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE