Bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Daniel Herman je připraven zasednout ve společné vládě po boku ČSSD a ANO, a to i navzdory tomu, že to byla ČSSD, která ho z pozice ředitele odstranila a že je jasným odpůrcem rušení lustračního zákona. Odůvodňuje to tím, že Němci ještě sedmdesát let po válce stíhají nacistické zločince a režim komunistický byl stejně zločinný, což je třeba mít na paměti. Na druhé straně je v křesťanském duchu třeba odpouštět a hodnotit život každého člověka individuálně. Proto je dalek toho, aby apriorně odsuzoval Andreje Babiše (ANO), jenž čelí nařčení z údajné spolupráce s komunistickou Státní bezpečností. Rád by si o tom s ním osobně promluvil.

„Dávejme si šanci, tohle se mi zdá na křesťanství jako úžasná nabídka. Nikdy není definitivní tečka. Nemá cenu žít v zákopech. Voliči rozhodli a teď je na nás politicích, abychom se s tím vypořádali,“ míní novopečený politik.

Kultura je pro život společnosti zásadní

Pokud se stane ministrem kultury, hodlá se vypořádávat i s problémy tohoto resortu, více komunikovat s veřejností a dbát na to, aby česká kultura i nadále zůstala mimo jiné i kvalitním vývozním artiklem. Mezi bývalými ministry kultury má vzor, na který by rád navázal, je jím Pavel Tigrid, kterého prý znal poměrně dobře.

„Kultura je něčím, co je pro život společnosti naprosto zásadní. Myslím, že rozval kultivovanosti našeho společenského života je velmi hluboký, to je pole, na kterém chci pracovat. Přece je logické, že právě KDU-ČSL se svou tradicí je přizvána k práci v tomto resortu,“ poznamenává Herman a připomíná, že za lidovce kulturu řídil např. Pavel Tigrid, na kterého by rád navázal. Novější ministry kultury prý zatím nechce hodnotit, alespoň ne do chvíle, než se případně stane ministrem a seznámí se se situací. Prozrazuje také, že by v pozici ministra nevadil prezidentu Zemanovi.

„Když jsem mu přál hezké svátky na vánočním koncertu na Pražském hradě, tak se mnou mluvil velmi pozitivně a říkal: S Vámi problém nemám,“ říká dále Herman. A opakuje také lidovecké stanovisko, že  téma církevních restitucí vnímá jako uzavřené a jako ministr se i v této otázce chce pohybovat přesně v rámci prostoru, jenž mu vymezuje zákon.