Dosažená životní úroveň v naší zemi vyvolává reakce a vazby, na jejichž paradoxnost upozorňuje ekonom a analytik Patrik Nacher. „Paradox spočívá v nebývalé životní úrovni, kterou máme v České republice jako součásti západní civilizace, ve vztahu k něčemu, co by se dalo nazvat novodobým otroctvím,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Patrik Nacher, majitel serveru Bankovnipoplatky.com.

Při hodnocení životní úrovně si ale uvědomuje, že jsou lidé, kteří žijí od výplaty k výplatě. „Myslím to obecně, jak se u nás žije, co si mohou lidé všechno dovolit koupit. Auta, vybavení domácnosti, co všechno už dnes patří ke standardu. O tom se jiným generacím – a teď bez ohledu na to, že ta technika vůbec neexistovala – ani nezdálo. Ta míra cestování, koníčky, to, co jako příslušníci západní civilizace zažíváme, nemá obdobu z historického hlediska ani z hlediska prostorového na zeměkouli. Ten, kdo cestuje, mi musí dát za pravdu,“ tvrdí analytik.

Ztrácí se tu energie i spousta peněz za nehorázné nesmysly

S ohledem na takovou životní úroveň považuje za hrozně falešné a rozsévající negativní atmosféru stěžovat si a hledat chybu někde jinde než v sobě. Tedy v politicích, ekonomech či bankách. „Ale z té životní úrovně nevyplývá, že člověk s tím bude spokojen, že se nebude dál rozvíjet, že už se nemusíme dál vzdělávat, nemusíme kulturně žít, že nám postačí kvantita a není třeba kvalita, když už se dnes všechno přepočítává na peníze. Ale zároveň to také neznamená, že budeme spokojení se vším a necháme si všechno líbit,“ upozorňuje Patrik Nacher.

„Existuje tenká hranice mezi tím permanentním stěžováním si, permanentní nespokojeností a permanentním nadáváním, které já nepovažuji za konstruktivní a pozitivní, ale naopak vyvolávající a šířící negativní energii, a tím nechat si všechno líbit. Vždyť to, že se máme dobře, neznamená, že se nemůžeme mít ještě líp. Ty možnosti tu jsou, protože se tady ztratí spousta energie i spousta peněz za nehorázné nesmysly,“ konstatuje ekonom.

Výjezdní zasedání Rusnokovy vlády bylo signálem, jak to tu funguje

Dostává se tak k tomu, že se tu utrácejí peníze za zbytečné projekty, za zbytečné věci, že vidíme plýtvání u státní správy i u politiků, tedy u lidí, kteří nerozhodují o svých, ale o cizích penězích. „Na každém kroku, na každém úřadu, na každém ministerstvu vidíme plýtvání. To, co by si pro sebe domů nekoupili, tak za cizí peníze, za peníze daňových poplatníků, si to dovolí. Poslední příklad, jsou to sice drobné, ale je to o signálu, je to rozlučkové výjezdní zasedání Rusnokovy vlády za dvě stě tisíc,“ poznamenává Patrik Nacher.

„Chtěl bych se těch lidí zeptat, jestli by se takhle loučili za dvě stě tisíc, kdyby to měli platit ze svého. O tom silně pochybuji. Jinak nějakých dvě stě tisíc nehraje roli, ale je to signál. Když se přidají dvě, tři nuly, tak takhle se každodenně hospodaří. Přece to, že se má člověk dobře, neznamená, že bude tolerovat to, do jaké podoby dnes stát dospěl. Já jsem na základě toho došel k závěru, že ten dnešní stav v zásadě jakoby všem vyhovuje,“ konstatuje ekonom.

Lidé nadávají, ale politici vesele utrácejí jejich peníze

Tím, že se lidé obecně nemají špatně, tak politici, úředníci a všichni ti, co rozhodují o cizích penězích, se k nim chovají tak, že je z toho až neuvěřitelné plýtvání. „Politici mají v zásadě volné ruce. A když se něco děje, tak to u nás nikomu nevadí, nikdo nejde do ulic. Když se objeví nějaká korupce nebo plýtvání, tak se nadává, ale nikdo není zavřený, nic se neděje. Lidé mohou nadávat a na koho ventilovat tu svou negativní energii. Politici mohou utrácet peníze daňových poplatníků, ale nic se jim nestane. Takže to jakoby všem vyhovuje,“ míní Patrik Nacher.