Fiala přiznává, že první roky platnosti nového občanského zákoníku se sníží předvídatelnost soudních rozhodnutí: „Když se dnes jako podnikatel nebo občan obrátíte na advokáta s prosbou o radu, řekne vám, jak celá věc dopadne. Ví totiž, jak soudy v obdobných věcech rozhodují. Příští rok vám ale korektní advokát na vaši otázku řekne pouze svůj názor a dodá, že neví, kam se bude ubírat judikatura soudů,“ uvedl Fiala.

Význam řady ustanovení nového občanského zákoníku bude nutné hledat v soudních verdiktech minulých. Jak hluboko do minulosti budou muset soudci v takových případech zajít? „Celá řada dosud precedentních rozhodnutí bude použitelná. Nejvyšší soud bude mít jistě tendenci použít z judikatury všechno, co se použít dá. Je to totiž zkrácení cesty ke stabilizaci poměrů. Musíme se ale dívat nejen do minulosti české judikatury, ale i do judikatury zahraniční. Osobně se již dvacet let specializuji na dědické právo. Vždy jsem hledal řešení typových problémů i v judikatuře velmi staré, třeba i z doby Rakouska-Uherska. Tedy ano, budeme muset sahat do velmi starých rozhodnutí, prvorepublikových i dřívějších.

Nový občanský zákoník je totiž v mnohém velmi podobný Obecnému zákoníku občanskému z roku 1811. Na druhou stranu je třeba postupovat velmi obezřetně, protože nezměněná ustanovení zákoníku z roku 1811 byla jinak vykládána v 19. století a jinak jsou dnes vykládána rakouskými soudy. Představa, že jen oprášíme staré komentáře, proto není správná,“ konstatoval Fiala.

Přiznal také, že jej zarazilo, že nebyl brán v potaz jednomyslný apel předsedů odvolacích soudů, kteří se obrátili na ministryni spravedlnosti s tím, že doprovodná legislativa zatím neumožňuje plynulé rozběhnutí agend od 1. ledna 2014. „Jestliže se představitelé všech krajských soudů na něčem shodnou, mělo by to být bráno vážně. A pokud byl jejich apel odmítnut, mělo se jasně zdůvodnit, proč tato obava nebyla na místě,“ podotkl místopředseda Nejvyššího soudu.