V důvodové zprávě k návrhu se píše, že současná podoba zákona je byrokratickou zátěží pro dodavatele i odběratele a vytváří prostředí právní i faktické nejistoty účastníků trhu. Důvodová zpráva také zpochybňuje slučitelnost nynějšího zákona s evropskou legislativou. "Chci spustit diskusi, jak dalece budeme ochromovat podobnými právními předpisy klasické fungování tržní ekonomiky tak, že to potom vytváří nějaké diskrepance," řekl Laudát.

Předseda hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD) se zrušením zákona nesouhlasí. "Ten zákon sice není dokonalý, ale přesto nutí řetězce k určitému pořádku," řekl ČTK. Je podle něj možné uvažovat o zlepšení tohoto zákona, ale zrušit ho považuje za velmi špatné. "Nevytvářel bych nějaké speciální bariéry. Nicméně není možné, aby se řetězce chovaly jako na dobytém území v České republice. Důležité je, aby se chovaly zhruba stejně jako se chovají tam, kde mají své matky," dodal. Pokud se tak nechovají samy, je k tomu podle Urbana zapotřebí právě uvedený zákon.

Bývalý prezident Klaus zákon v minulosti vetoval

Zákon v minulosti vypracovala skupina poslanců ČSSD a normu podpořila Potravinářská komora. Parlament ho schválil ještě před minulými volbami. Bývalý prezident Václav Klaus ho vetoval, ale Sněmovna ho přehlasovala. Zákon tehdy podpořili hlavně poslanci ČSSD, KSČM, přidali se i zelení. Obchodní řetězce zákon kritizovaly, potravináři si ho naopak chválili. Zákon chtěl zrušit už bývalý ministr průmyslu Martin Kocourek (ODS).

Zákon ukládá především obchodním řetězcům, aby poskytovaly dodavatelům své všeobecné obchodní podmínky, které musejí obsahovat cenové podmínky i údaje o snižování cen. Norma stanovuje, že za zboží musí být zaplaceno nejpozději do 30 dnů od dodání. Řetězce také nemohou prodávat zboží za nižší cenu než za jakou ho nakoupily, což se nemá vztahovat na rychle se kazící či sezonní výrobky. Řetězcům hrozí za zneužití tržní síly pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu.