„Někdo tomu říká vlastenectví, někdo nacionalismus. Ale ať už se to jmenuje, jak chce, je to v nás zažrané hlouběji než jakákoliv touha po ekonomické výhodnosti nebo schopnost racionálního kalkulu,“ napsala Šichtařová. Nacionalismus v Evropě podle ní sílí.

Praví Němci udělají s eurem krátký proces

„Nová vládní strana Praví Finové to nedávno Bruselu celkem zavařila. Odpor proti eurozóně roste i ve Španělsku, Řecku, Itálii… Angela Merkelová prohrává jedny zemské volby za druhými a celostátní volby ji pravděpodobně smetou. Aby ne, když tvrdě nadpoloviční počet Němců si přeje návrat k marce a dokonce víc Němců si přeje opustit EU než v ní setrvat. Pozor – to nemluvíme o eurozóně, ale dokonce o širší EU!“ upozorňuje ekonomka.

„S eurem můžeme souhlasit či nesouhlasit. Někdo si může myslet, že ho máme držet za každou cenu, jiný si může přát jeho pád. Ale nakonec to je v zásadě úplně jedno. Hádáme se zbytečně. Bez Němců není eura. A bez podpory německé veřejnosti zase nebude německých politiků, kteří by o euro stáli. Až přijdou – po vzoru Pravých Finů – třeba Praví Němci, bude s eurem vymalováno. Nebude to racionální ekonomická úvaha, co rozhodne o existenci či neexistenci eura. Budou to národnostní vášně, co ho rozloží,“ uzavřela Šichtařová.

Rozpad eurozóny.  Jen otázka času

Převážně politici ODS s ekonomkou souhlasí. Naopak ČSSD a TOP 09 má jiný názor. „Náklady na záchranu eurozóny už nyní jdou do několika stovek miliard eur. Není divu, že eurohujerů ochotných obětovat vše ubývá a naopak euroskeptiků přibývá. Pokud se eurobyrokratům nepodaří eliminovat demokratické principy v členských zemích eurozóny, stane se osud eurozóny základní volební otázkou. A je jisté, že přibývá voličů, kteří řeknou ne dalším vyhozeným penězům na záchranu nezachranitelného. Markéta Šichtařová má pravdu, je to jen otázka času,“ řekl ParlamentnímListům.cz poslanec ODS Jaroslav Plachý.

„Taková katastrofická prognóza je doufám z hororových filmů. Myslím, že společnost naopak potřebuje pozitivní vize,“ reagoval předseda Hospodářského výboru sněmovny Milan Urban z ČSSD.

Podle místopředsedkyně Rozpočtového výboru Heleny Langšádlové z TOP 09 v tuto chvíli nelze vyloučit žádné scénáře vývoje. „Vzestup nacionalismu v Evropě by měl jistě neblahé následky, se kterými máme negativní historické zkušenosti. Jedním z ekonomických dopadů by mohl být rozpad společné měnové zóny. Ještě větší nebezpečí však vidím v politických dopadech tohoto scénáře vývoje,“ varuje Langšádlová.

Nárůst nacionalismu

Ani místopředseda KSČM a poslanec Stanislav Grospič si nemyslí, že úvaha Šichtařové byla lichá. „Velice vážně vnímám růst krajně pravicových nacionalistických uskupení v řadě evropských zemí. Nedomnívám se však, že pokud dojde k další krizi eurozóny, případně jejímu rozpadu či zániku eura, stane se tak jen díky pravicovému nacionalismu. Je třeba vidět i rozdílné ekonomické zájmy různých kapitálových uskupení promítnutých do politiky neoliberalismu,“ míní Grospič.

Místopředseda poslaneckého klubu VV Viktor Paggio se Šichtařovou nesouhlasí. Podle něho by návrat k národním měnám znamenal obrovské náklady a není v zájmu občanů států eurozóny ani EU jako celku. „V případě dalšího prohloubení krize důvěry navíc může Evropská centrální banka šlápnout na brzdu skrze masivní monetizaci dluhu,“ dodal Paggio. Monetizace dluhu de facto ale znamená tisknutí peněz a vznik inflace. Před hyperinflací pocházející z eurozóny a přelévající se i mimo eurozónu Šichtařová v nedávném vyjádření pro ParlamentníListy.cz varovala.