"Po vzoru let dávno minulých volají matky do výroby. Na návrh ministra Drábka jde do vlády materiál o zřizování firemních dětských skupin," uvádí příklad z praxe profesor Keller.

Školky jsou totiž přeplněné, soukromé školky předražené. Ministr práce a sociálních věcí tedy navrhuje řešení, kdy by vznikly takzvané podnikové minijesle, kde na děti bude dohlížet personál, který ovšem nemusí mít pedagogické vzdělání. Některá média tento Drábkův výmysl prý nazvala revoluční novinkou. "Novinka je to vskutku revoluční, pokud si revoluci vymezíme jako chaotický kvas bez koncepce a plánu, kde na zraněné se nehledí," píše Keller.

Drábkův nápad je krokem vzad

Je přesvědčen, že Drábkův "firemní odkládací prostor pro děti" popírá pedagogické zásady, podle kterých předškolní zařízení mají fungovat jako příprava na školní docházku. "Drábkovy hlídací skupiny jsou velkým krokem vzad, popírají a ignorují snad vše, k čemu vývojová psychologie a pedagogika za dlouhou dobu dospěly," říká sociolog.

Právě předškolní období je prý pro vývoj dětské psychiky naprosto zásadní. Protože to, co se v něm naučí, ale naopak i nenaučí, doprovází mnohé pak už po celý život. "Dětské koutky, ve kterých vyrůstali politici s tak rozporuplným, ba přímo zmateným uvažováním, musely vypadat hrůzostrašně," je přesvědčen Keller.