Mladí evropští muži se stále častěji přiklánějí ke krajní pravici a své extremistické teze maskují jako obranu proti globalizaci a především nebezpečí islámu. Konstatuje to zpráva britské expertní skupiny Demos, se kterou operují například lidé z Evropské rady. Podle nich antisemitismus, sjednocující extrémní pravici v první polovině dvacátého století, nahradila islamofobie a myšlenka obrany liberálních hodnot. Předseda Mladých konzervativců, mládežnické organizace hlásící se k ODS, Jiří Fremr doporučuje při vyvozování podobných závěrů opatrnost. Výsledný efekt by totiž nemusel působit jako varování, ale přesně naopak.
Nechcete debatovat? Řekněte "nácek"
"S vrstevníky často na toto téma diskutujeme. Velmi palčivým problémeme EU je právě paušalizace různých protestujících skupin, která má jediný cíl- znemožnit seriózní debatu," říká Fremr. Tématem takové debaty by pak mělo podle něj být soužití evropské většiny s muslimskou menšinou.
Ačkoliv jde podle Fremra o problém stále palčivější, EU místo hledání východisek z budoucí možné konfliktní situace neustále opakuje mantru politické korektnosti. "Unie je tím vyloženě nasáklá. Usilují podle mě o popření tisícileté tradice naší evropské civilizace a snaží se degradovat každý jazyk do něčeho, co nazýváme orwellovským Newspeakem. Nesnažme se tuto debatu zlehčovat a degradovat nálepkou neonacistů. Jediným řešením problému mezi Evropany a muslimy je seriózně hovořit o těch úskalích vzájemného soužití. Nenechávejme se strhnout nedostatkem informaci, to je velký problém na obou stranách sporu," varuje Fremr.
Výsledek unijního boje s ultrapravicí: Každá země má svého Haidera
Na příkladu přístupu špiček EU k otázce přistěhovalectví a soužití s izolovanou muslimskou komunitou je prý krásně vidět unijní pštrosí taktika. "Když se na nás řítí problém, děláme, že nic nevidíme a doufáme že se to vyhne i nám. To je současné strategie Evropské unie, budí dnes dojem kulhajícího koně," konstatuje mladý politik.
Přístup EU může podle mladého konzervativce vyvolat velmi nežádoucí efekt. "Když problémy neřešíte, společnost má vždy tendence sahat po radikálních řešeních a nechávat se strhnout vlnou populismu a rychlých procesů," říká Fremr. Výše řečené je prý krásně vidět na politickém vývoji v jednotlivých zemích EU. "Když před deseti, patnácti lety vylezl v Rakousku nějaký Haider, celá Evropa hleděla s otevřenou pusou co je to za neuvěřitelného exota. Přitom dnes má každá demokratická evropská země nějakého svého Haidera s narůstající oblibou mezi občany. Je to skutečný problém a Unie si jej zavinila sama, neboť není schopná své problémy řešit," říká Fremr s tím, že jej nelze počítat mezi antievropsky orientované politiky.
Co Petr Hájek myslel vážně a co ne
Šéf Mladých konzervativců se pak zastává lidí, kteří na tabuizaci určitých témat pravidelně upozorňují a v Čechách jsou považováni za přesvědčené konzervativce. Bývalý poradce ministra školství Ladislav Bátora, kněz Michal Semín, nebo preezidentův kancléř Petr Hájek prý rozhodně nepatří ke krajní pravici, byť se jejich názory mnohdy mohou zdát přinejmenším kontroverzní. "Rádi se pohybují na hraně, to ano, ale nikdo z nich za tu hranu rozhodně nejde. Existuje snad nějaký výrok, který by se dal takto označit? Já jsem ho nezaznamenal," konstatuje Fremr s tím, že kolik konzervativců, tolik konzervatismů.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Mašek