Ústavní žaloba se týkala nyní už bývalého prezidenta Václava Klause. Senátoři ji díky levicové převaze schválili počátkem března, pár dní před koncem Klausova funkčního období. Vytýkali mu zejména jeho kontroverzní novoroční amnestii, ale také odmítání podpisu smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny nebo otálení se jmenováním soudců. Ústavní soud nicméně řízení o žalobě zastavil s ohledem na to, že Klaus už nebyl prezidentem.

Zákonná opatření Senát schvaloval na návrh vlády Jiřího Rusnoka

S Klausovým nástupcem Milošem Zemanem se senátoři setkávali téměř pokaždé, když schvalovali jeho kandidáty na ústavní soudce. V tajných volbách schválili deset jeho adeptů, odmítli jen dva. Mandát odmítli prodloužit bývalému ústavnímu soudci Miloslavu Výbornému a předsedovi pražského městského soudu Janu Sváčkovi, kterého se v horní komoře neúspěšně pokoušel prosadit i Klaus.

Zákonná opatření Senát schvaloval na návrh vlády Jiřího Rusnoka. Týkaly se daňových změn v návaznosti na nový občanský zákoník, zadávání veřejných zakázek a zvýšení plateb do zdravotnictví za státní pojištěnce o 4,7 miliardy korun ročně. Sněmovna všechna čtyři opatření následně potvrdila. Změny patřily ke stovce norem, které horní komora během letošního roku na 14 schůzích projednala. Osm desítek novel nebo nových zákonů schválila, osm odmítla a ve 12 případech navrhla úpravy. Senátoři navrhli i vlastní úpravy zákonů, nejvýznamnější se týkala zrušení kontroverzního projektu sKaret.

Rozpuštění sněmovny a předčasné volby do sněmovny zasáhly do chodu horní komory i personálně. Do dolní komory přestoupil Tomio Okamura v čele svého nového hnutí Úsvit. Jeho senátorské křeslo obsadí až vítěz doplňovacích senátních voleb na Zlínsku. Jejich první kolo se uskuteční za dva týdny.