"Najdou si jinou cestu, jak snížit daně," řekl Lidovým novinám Lukáš Eisenwort z poradenské společnosti NSG Morison. A takových lidí může podle něj být 40 až 60 tisíc.

"Čím vyšší jsou příjmy, tím větší důvod k vyhnutí se solidární dani," říká Miroslav Svoboda, partner ve společnosti Deloitte. "Může odejít třeba jen 20 tisíc, ale budou to ti nejbohatší, tudíž s nimi může zmizet 80 procent příjmů, se kterými stát počítá," dodává.

Daňové ráje budou v kurzu

Podle dalších odborníků určitě ubude mimořádných mezd a o část z nich se mohou zvýšit zisky firem. Jejich majitelé pak budou využívat i daňové ráje. Tak dokážou srazit daňovou zátěž i pod deset procent.

Do letošního roku bylo přitom pro majitele firem výhodnější dávat si vysokou mzdu než si zisk firmy vyplatit na dividendách. Stropy na sociálním a zdravotním pojištění totiž způsobovaly od mzdy nad 100 tisíc korun měsíčně degresi. Pokud si tedy ještě loni majitel společnosti vyplácel mzdu milion měsíčně, klesla míra zdanění na 19,8 procenta. Letos by ale při stejném způsobu zaplatil 35,5 procenta, spočítaly LN.

Důvodem je právě zavedení sedmiprocentní "solidární" daně pro osoby s příjmy nad 100 tisíc korun měsíčně a zrušení stropu pro zdravotní pojištění. Ve skutečnosti se jedná o jistou formu progresivní sazby daně.

Klesne reálná mzda

Bankéři a vrcholní manažeři už na novou daň stačili zareagovat. V prosinci si vyplatili bonusy nejen za loňský, ale i za letošní rok. Snaha vyhnout se solidární dani se promítne i do výše průměrné mzdy. "Určitě klesne reálná mzda, ale je těžké odhadnout o kolik," řekl deníku analytik ČSOB Petr Dufek.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.