Propouštěnému pro nadbytečnost nemusí firma nabízet jinou práci

Šéf odborového svazu sice respektuje rozsudek Nejvyššího soudu, že firmy a podnikatelé nemusí lidem, které chtějí propustit pro nadbytečnost, nabízet jinou práci. V případě propuštěného zaměstnance, kterému firma z Prahy dala výpověď pro nadbytečnost, aniž by mu nabídla jiné vhodné místo, i když ho měla k dispozici, rozhodli soudci ve prospěch zaměstnavatele. Argumentem byl fakt, že ze zákoníku práce od roku 2007 vypadla takzvaná nabídková povinnost, tedy povinnost volné místo nabídnout. „Zákon tak zní,“ připustil Josef Středula, „tento zákoník práce je přece jen ještě velmi silným odrazem tlaku minulých liberálních vlád v České republice."

Většina zaměstnavatelů nechce zaměstnancům škodit

Odbory míní, že by se situace měla napravit. „Ale ne překlopením jen ve prospěch zaměstnance, mělo by být dohodnuto, jak korektní vztah zaměstnavatele a zaměstnance bude v České republice dál pokračovat,“ dodal. Odbory se budou chtít dohodnout se zaměstnavateli a vytvořit například společný tlak na zavedení skutečného „kurzarbeitu“ v České republice. „To by bylo možná nejlepší odpovědí. Pokud totiž zavedení `kurzarbeitu` u nás někdo bránil, tak to byl stát,“ upozornil Středula. V Česku je podle něj většina zaměstnavatelů, kteří nechtějí zaměstnancům škodit, ale snaží se, jak udržet jejich zaměstnatelnost i v budoucnu.

Málokdo chce propustit dobrého pracovníka

Druhá věc je, jaké byly skutečné důvody propuštění v kauze, kterou posuzoval Nejvyšší soud. Kdyby opravdu konkrétní pracovní místo zaniklo, nevidí odborový předák důvod, proč by mu firma nenabídla jiné místo, pokud ho měla „Kdyby důvodem byla jen nadbytečnost, nemělo by logiku, proč by mu jinou vhodnou práci nenabídli,“ uvažuje zástupce odborů Kovo. „Když se na jednom pracovišti ruší místo z nedostatku zakázek a v jiné části firmy je o práci zájem, běžně se děje, a zapojují se do toho i odbory, že se pracovníci přesunou z jedné části firmy do druhé a tím mají zajištěno zaměstnání a neskončí na úřadu práce. Málokterý zaměstnavatel se chce dobrého zaměstnance zbavit, aniž by k tomu měl závažné důvody, třeba kvůli krizi,“ je přesvědčen Středula.

Nabídka jiné práce je výrazem slušnosti firmy

Nabídková povinnost, i když už není zakotvena v zákoníku práce, by měla být určitým výrazem slušnosti a korektnosti. Zaměstnanec ji nemusí přijmout, nejedná se o povinnost druhé strany, dodává šéf svazu Kovo. Ovšem skutečné důvody propuštění mohou být jiné. Proto nevylučuje třeba i skrytou věkovou diskriminaci nebo nespokojenost s prací zaměstnance. „Třeba se firma chtěla pracovníka zbavit a jen využila organizačních změn, v takovém případě chápu, že mu nechtějí nabízet jiné místo, i když ho firma má,“ konstatuje Středula.