Nabral vlastní směr cesty přes zasněžené pole a seskočil s celkem běžnou octávkou z vysokého srázu. Na předem vyjeté koleje tento člověk evidentně kašle. „Nesmíte se bát, to je základ. Pak dojedete, kam chcete,“ poučil redakci zkraje svého senátorského dne Jiří Čunek (KDU-ČSL).

V tomto případě měl pravdu. Auto doskočilo bez nehody a přes pole jsme se dostali na něco, co se dalo nazývat cestou. A proč jezdí Čunek po valašských horách do zapadlých usedlostí místních „pasekářů,“ když je venku půl metru sněhu? Má senátorský den, takže s nimi řeší jejich záležitosti. Na pár hodin nechal nahlédnout do svého pracovního dne na Vsetínsku i redakci ParlamentnichListů.cz. S ohledem na to, že jednal o citlivých záležitostech často vyšetřovaných policií, nesmíme zveřejnit jména lidí, se kterými problémy řešil.

Více reportáží ZDE

Čunek chodí pozdě? Omyl, jen když chce

Jak se vůbec potkat s Čunkem? Těžko, je to fantom místní politiky. Obecně známá skutečnost, že senátor chodí všude pozdě nebo vůbec, se ovšem krutě vymstila redakci ParlamentníchListů.cz. Poprvé se telefonicky přihlásil o půl dvanácté ze Zlína. „Zdržel jsem se na kraji, takže teď mám něco ve Vsetíně, pak budu ve dvanáct v Zubří,“ popsal polohu Čunek. Jeho odvážný předpoklad, že zvládne asi sedmdesát kilometrů za půl hodiny, se ovšem nečekaně potvrdil. Dostat se Čunkovi na stopu pak znamenalo vyrovnat se s pochybnou navigací místa, kde se právě nachází. „Pojedete na staré Zubří, pak zabočíte doprava a doleva. Aha, vypadá to jako kravín, tak pak kolem kravína. Ne, je to drůbežárna, spletl jsem se. Pak uvidíte takový hezký domek s natřenými dřevěnými latěmi, to nemůžete minout. A teď právě přijíždím k domku, u kterého je klouzačka pro děti, to je ono,“ popsal Čunek.