Ten Klaus je mimo, smějí se komunisté. Prezident nevěřil, že je lidé chtějí zpátky

Podle místopředsedy poslaneckého klubu KSČM Alexandra Černého Klaus neuznává práci jiných, neboť výzkum veřejného mínění je také práce. „Asi je tam už dlouho," poznamenal Černý a jeho kolega Dolejš pak utrousil, že Klaus neumí asi vnímat sociologická data.

O co šlo? Klause se totiž jedna z televizí včera přímo u památníku 17. listopadu 1989 na Národní třídě otázala, co si myslí, jak se za těch 22 let vyvinula naše společnost a také jak by zhodnotil nedávný průzkum SANEPu, podle kterého třetina lidí považuje současnou dobu za horší, než tu před rokem 1989.

„Nevěřím tomu. Nevěřím této agentuře ani tomuto průzkumu. To je nesmysl," zlobil se prezident na sociology ze SANEPu. Důrazně přitom vrtěl hlavou.

Neměli jsme úkol dát každému nůši štěstí

„Doba se vyvinula v principu dobře. Že máme tisíc důvodů být nespokojeni s nejrůznějšími jednotlivostmi, to je samozřejmě pravda. Ale to už jsou naše konkrétní, dílčí problémy a viny," prohlásil Klaus a zdůraznil, že úkolem politické garnitury po roce 1989 nebylo zajistit každému štěstí.

„Náš úkol nebyl zajistit každému štěstí a bohatství, ale změnit politický, ekonomický a sociální systém z komunismu v něco úplně jiného a to se stoprocentně podařilo," uvedl jeden z klíčových hybatelů postkomunistické české historie.

Podle prezidenta jsou lidé nespokojení spíš s politikou než s vlastním životem. "Ale i život má vždy rub a líc, že ten chléb bude mít vždycky ty dvě kůrky a že jsou lidé, kteří jsou na tom lépe a jiní hůře, to je věčná lidská konstanta. Sen komunismu toto zrušit neuspěl. Prosím vás, nezavádějme si podobné sny zase znovu," dodal s ironií sobě vlastní Klaus.

A navíc shodně s premiérem Petrem Nečasem označil lidskou nespokojenost za neměnný společenský rys. „Co jsou lidé lidmi a co žijí, tak jsou nespokojení. V momentě, kdy začnou být spokojeni, tak svět končí, protože není sebemenší motivace něco dělat. Takže lidská elementární nespokojenost je přirozená lidská vlastnost a prosím, pokoušejme se to racionálně interpretovat," uzavřel Klaus.

Co vlastně SANEP, který se zabýval srovnáním období před 17. listopadem 1989 s tím nynějším, uvedl? Více než každý třetí člověk u nás si myslí, že za předlistopadové éry komunistického režimu bylo lépe než dnes. „Celkem 35,3 procenta lidí je toho názoru, že lépe bylo tehdy, o opaku je přesvědčeno 55,6 procenta dotázaných a 9,1 procenta respondentů uvedlo, že neví," uvedla agentura.

Sledujeme téma 17.listopad
Kompletní zpráva SANEP

SANEP v průzkumu také zjistil, že 61,8 procenta dotázaných si myslí, že nastal čas vyjít do ulic, jako tomu bylo 17. listopadu 1989. Čas pro tento krok nenazrál podle 32,3 procenta respondentů. A téměř devět lidí z deseti (87,7 procenta) je nespokojeno se stávající politickou situací v zemi, zatímco spokojených zjistil průzkum jen 10,6 procenta.

Související:

Polistopadoví politici jsou hrozní. Komunismus ale nechceme, říkají lidé

Klaus je ve své zlaté kleci uzavřen sám do sebe

Podle komunistů jsou ale tato data více než výmluvná a Klaus už je jaksi „mimo". „Klaus nevnímá a snad ani nechce vnímat sociologická data. U lidí totiž dominují zklamaná očekávání, i když exaktně si zhoršili životní úroveň jen ti nejchudší, většina ale trpí oslabením jistot. V sociální polarizaci tají i střední vrstvy, ovšem elity zbohatlíků se utrhly," řekl pro ParlamentníListy.cz komunistický poslanec a místopředseda stínové vlády pro hospodářskou politiku Jiří Dolejš.

„Vysoká nespokojenost souvisí s prosazovanými reformami u nás i s krizí Evropské unie," dodal k tomu Dolejš.

S kritikou Klause se ale nijak nemazlil místopředseda poslaneckého klubu KSČM Alexander Černý.

„Já k tomu můžu jen dodat to, že pan prezident Klaus již naprosto ztrácí kontakt s realitou. Nevnímá, co se děje kolem, jako by byl v té své zlaté kleci na Hradě uzavřen sám do sebe. A jakoby si sám se sebou vlastně vystačil. Nerespektuje názory jiných, neuznává práci jiných, neboť výzkum veřejného mínění je také práce. Asi je tam už dlouho," zapíchl ostrý slovní šíp do Klausova postoje Černý.

„Já mám pocit, že už jsme překonali dobu, kdy se vědecké disciplíny zpochybňovaly, anebo se prohlašovaly za pavědy. Já výzkumy veřejného mínění beru velice vážně, velice seriózně, i když si uvědomuji, že neplatí věčně absolutně. Vše se časem pochopitelně mění, to je jasné, zrovna tak jako to, že v různých souvislostech a v různém kontextu se dají i různě interpretovat. Ale jasné odpovědi na jasné otázky - to je prostě realita," dodal Černý.

Kohlíček: Prezident je v tomhle naprosto koherentní

Europoslanec Jaromír Kohlíček pak Klause trošičku hájil. „Klaus je v tomhle naprosto koherentní. Musím však potvrdit, že on má velice dobrý sociální cit, neboť ještě v dobách, kdy byl ministerským předsedou i ministrem financí, tak vždy pečlivě sledoval, jaká je odezva veřejnosti. Některá výrazně asociální opatření nikdy neudělala vláda pod vedením Klause. Do toho šlápli až pozdější vlády ODS, ale i sociální demokraté," zmínil Kohlíček pro ParlamentníListy.cz.

Klaus má podle něj stále velmi odtažitý vztah k jakýmkoliv průzkumům a datům zejména nezávislých a nevládních organizací, takže tyto věci jsou pro něj jako červený hadr na býka. „On to moc nemusí, tak proto i ty výzkumy trošku bere v tomto kontextu," upřesnil Kohlíček.

Průzkum SANEPu, o němž je řeč, je ale podle něj naprosto logický. „Protože jestliže lidé zjišťují - dnes už více než dvě třetiny - že máme neustále víc a víc lidí bez práce, že dokonce i řada lidí, kteří pracují, tak jim to nestačí na živobytí, když řada občanů ztrácí bydlení, ale nemají k tomu ty klíče, kterými před 22 lety cinkali, tak tato skupina lidí nemůže logicky být spokojena. Takže ten průzkum neříká nic jiného, než to, co je každému z nás jasné. Lidé ale nejsou hloupí a vědí, jaká je situace a vidí i neználkovství současné vlády," podotkl dále europoslanec.

Psali jsme:

Nakonec ale zkritizoval i vládu. Podle něj si v poslední době nepočínala dobře hlavně co se týče sestavování rozpočtu.

„Jestliže se schválí v prvním čtení rozpočet počítající s růstem dvě a půl procenta a vzápětí se vydá předpověď té samé vlády, že bude v příštím roce růst jen jedno procento, a bylo ale zároveň odmítnuto tento rozpočet ještě před prvním čtením přepočítat, tak je jasné, že něco není v pořádku. Už máme v této vládě tři lékaře, ale bohužel tam není žádný lékař, který by vyléčil naši chorou ekonomiku," dodal Kohlíček.

Jsme nejpřesnější, hájí čísla SANEPu její ředitel

Ředitel SANEPu Oldřich Zajíc ale svou agenturu brání zuby nehty. „To, že se něco nelíbí panu prezidentovi, no, ono se mu nelíbí leccos... A pokud vím, tak je často v nesouhlasu se zbytkem světa," vytasil pohotovou obrannou odpověď Zajíc.

Nelze ale podle něj tento poslední průzkum agentury vytrhovat z kontextu tím, že se vytáhne jen jedna otázka.

„Neboť to je jinak. Je z toho patrné, že jsou lidé znechucení politickou situací, a jsou i nespokojení s určitým vývojem a kvalitou. A v tomto akcentu hodnotí své pocity ve vztahu k bývalému režimu. Tam je ale podstatnější jiná věc a to, že lidé by se nechtěli vrátit k minulému režimu, tedy ke komunismu," vysvětlil dále pro ParlamentníListy.cz Zajíc.

Vždy je proto podle něj důležité ohlídat celkový kontext a zámět konkrétního hodnocení. „My v kvantitativních průzkumech ověřujeme hypotézy. A tady ta hypotéza říká, že lidé jsou znechuceni a že nejvíce po těch 22 letech se jim nelíbí politická úroveň," dodal.

Nakonec se snažil obhájit pověst samotné agentury: „Naše agentura byla třeba v minulém roce nejpřesnější v předvolebních výsledcích. Co k tomu dodat?"

Jsou ale podle jeho mínění věci, které jsou měřitelné a které nejsou měřitelné. „My jsme například dělali hodnocení za duben a květen a porovnávali jsme průměry jednotlivých agentur, které zveřejňovaly předvolební výsledky a tam je jednoznačné, že naše agentura měla nejlepší výsledky, kdy například v Praze byla u nás odchylka 1,35. Jinak jsme byli v porovnání s ostatními agenturami za květnové a dubnové výsledky nejlepší v průměru," dodal ředitel SANEP.

K věci: