Při představě důsledků reformy financování regionálního školství vstávají starostům mnohých obcí hrůzou vlasy na hlavě. Nechtějí zavírat školy. Možná ale budou muset. Donutí je k tomu požadavek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na zvýšení minimálního počtu žáků ve třídách, jinak škola bude krácena. Obecní rozpočty jsou přitom často tak nízké, že stačí jen tak tak na opravy a drobné investice.

Kavala: Chtějí školy zlikvidovat

„Dělali jsme si průzkum a z deseti úplných základních škol Mikroregionu Hranicko jich zmizí sedm. Zbývající tři jsou městské školy Hranic,“ říká pro ParlamentníListy.cz Eduard Kavala, předseda Spolku pro obnovu venkova a starosta obce Bělotín. A dodává: „Máme tu i sedm malotřídek. Těch by se to zatím nemělo dotknout, ale to je podle mě jen chytristika ze strany ministerstva, aby nás rozdělili na dvě části, a tak nás na dvě etapy zlikvidovali. Za 22 let starostování je to tak průhledné, až je mi z toho na nic.“

V současné době musí být ve třídě alespoň 17 žáků, aby na ni nemusela obec doplácet. Nově by se tohle číslo ale mohlo zvednout až na šestadvacet. Malé obce přitom nenaplňují ani dosavadní normu.

Starosta obce s více než 1 800 obyvateli, který je zároveň i učitelem sice chápe, že není možné zde zavést takzvané šlechtické školství, kdy bude na jednoho žáka jeden učitel. Díky dlouholeté praxi je mu ale jasné, že velké počty žáků ve třídách nejsou dobré: „Zkuste si představit, kolik přibývá dysfunkcí, hyperaktivit a podobně. Nehledě na to, že tu není motivace pro děti, protože oni vědí, že stejně všichni dostanou maturitu už jen proto, že se narodili, protože to tady někdo takhle zadal. V podstatě se od páté třídy přestávají učit, jsou totálně nemotivovaní, nemusí nic, protože se bez učení dostanou až na vysokou školu. A jestli si někdo myslí, že se to dá změnit při velkém počtu žák ve třídách, tak to nemůže myslet vážně,“doplnil Kavala.

Rušení škol jen pro vyšší platy

Podle něj se chystané rušení škol děje jen kvůli naplnění volebního programu. Aby totiž mohly být podle slibu navýšeny platy učitelů, je potřeba uspořit asi 4 miliardy korun. To se podaří kvůli rušení škol, potažmo kvůli vyhození třetiny učitelů.

Ministerstvo má měkčí a tvrdší variantu. Obě dvě mohou být v podstatě likvidační. Pokud budou obce chtít školy udržet, budou je muset dotovat, to znamená, že například budou platit učitele ze svého rozpočtu. Může tak nastat situace, kdy si obyvatelé budou muset vybrat. Buď zachovat školu, ale třeba mít neopravené chodníky.

Maminka: Děti onemocní a co pak?

Paní Jarmila Svobodová, jejíž dvě děti navštěvují školu v Potštátě, jež by mohla být zrušena, k tomu říká: „Mám dva syny. Prvňáčka a čtvrťáka. Nedokážu si představit, že by najednou měli dojíždět dvacet kilometrů dvakrát denně. Kromě toho, že jsou opravdu malí, tak jde i o finance. Náklady na autobus nám nikdo neproplatí. Nehledě na to, a s tím mám své zkušenosti, že se jim může udělat kdykoli špatně, mohou dostat horečku. Jak si je pak pojedu vyzvednout?“

MŠMT: Nechceme nic ušetřit

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ale uklidňuje. „Reforma financování regionálního školství nechce nic ušetřit. Žádné peníze z rozpočtu regionálního školství nezmizí. Je třeba pouze finance spravedlivěji a efektivněji přerozdělit. Co se týká zavírání škol, MŠMT není zřizovatelem základních škol a o jejich případném uzavírání nerozhoduje. Už dnes platí situace, že škola, která nedosáhne minimálního průměrného počtu žáků ve třídě, by podle školského zákona neměla existovat. Výjimku dostane pouze, pokud se obec zaváže chybějící finance do potřebného minima doplatit. V tom reforma nepřináší nic nového. V současné době se diskutuje o tom, kolik by měl být minimální počet žáků ve třídě na různých typech škol,“ řekl redakci ParlamentníchListů.cz mluvčí MŠMT Patrik Kubas s tím, že čísla, která navrhuje MŠMT ve svém koncepčním návrhu, nejsou konečná.