V posledních letech se podle předkladatelů stále větší část ekonomických aktivit přesouvá do prostředí internetu a roste procento hrubého domácího produktu, které je závislé na správném fungování technologií. Bezpečnost kybernetického prostoru ovlivňuje také konkurenceschopnost země a je hodnotícím kritériem pro investory. Na správném fungování informačních systémů je závislé ale také například řízení dopravy, přenos energií či výkon veřejné moci.

Pravidla spolupráce mezi soukromým sektorem a veřejnou správou

"Se vzrůstající závislostí společnosti na informačních technologiích pak ale na straně druhé vzrůstá i riziko zneužívání těchto technologií nebo útoky na tyto technologie, které mají rozsáhlé dopady do činnosti subjektů, které s nimi pracují, a potencionálně mohou vést ke značným škodám," uvádí se v předkládací zprávě.

Norma má podle předkládací zprávy zvýšit bezpečnost kybernetického prostoru tím, že nastaví pravidla spolupráce mezi soukromým sektorem a veřejnou správou a povinnosti jednotlivých subjektů. Ochránit má především tu část infrastruktury, která je pro fungování státu důležitá a jejíž narušení by mohlo vést k ohrožení zájmu ČR. Zákon by měl rovněž nastavit bezpečnostní standardy, které by minimalizovaly škody z kybernetických útoků.

Ochrana kybernetického prostoru je nyní v českém právu řešena jen částečně. V říjnu 2011 vláda rozhodla o zřízení Národního centra kybernetické bezpečnosti jako součást NBÚ. Součástí tohoto centra by mělo být do konce roku 2015 vládní koordinační místo pro okamžitou reakci na počítačové incidenty, takzvaný vládní CERT. Právě s tímto pracovištěm by podle normy měli zástupci soukromého sektoru spolupracovat.