Jste umělec, moderátor, dlouholetý herec. Jak vnímáte vývoj situace pro umělce, ať už finanční, nebo obecně. Jak se žilo umělcům před a po revoluci?

Za minulého režimu se točily některé hrozné věci, angažované kraviny, ale zároveň vznikla řada nádherných děl. V televizi byly herecké pondělky ze Slovenska, každé pondělí byla klasická hra, normální lidi byli takzvazně vzdělávaní přes televizi. Babička tamhle na venkově věděla, kdo je Moliére, Shakespeare, Goldoni. Dnes, když dělám pořad Nikdo není dokonalý, zeptáte se normálních mladých lidí, nemusí to být vzdělanci, jak začíná česká hymna, kdo postavil Národní divadlo, oni to nevědí. Nevědí, kde stojí socha svatého Václava.



To hlavní přišlo z USA, kde jsem byl mockrát, ty reality show je prokletí celého světa, to není jenom u nás. To odbourává jakoukoliv uměleckou tvorbu. Studiové hry dříve, inscenace, byly příležitostí pro herce, některé byly blbé, ale některé, ta původní tvorba, byly krásné. Spousta vynikajících herců, ať už v Národním či jiných divadlech, kteří, pokud se vyhnou televizi, nikdo je nezná.