Prezident Václav Klaus nechal církevní restituce projít, rozhodl se ale příslušnou normu nepodepsat. Vládě prý takovým postojem rozhodně nechce komplikovat situaci, je to jen však výraz jeho osobních postojů, kterým se distancuje od zpracování tohoto zákona. Podle Klause ale „zákon nastavuje nerovné podmínky v přístupu státu k restitucím, obává se kvůli tomu případného vzniku nových restitučních nároků."

Jednání Klause pak rozlítilo místopředsedu Poslanecké sněmovny a ČSSD Lubomíra Zaorálka.

„On se schovává za obezličku, kterou sám vytvořil – tedy že nepodepíše a zároveň ani nevetuje,“ řekl Zaorálek pro Český rozhlas (Čro).

„Je to v rozporu se všemi jeho prohlášeními a připadá mi to od něj zbabělé. Schovávat se za to a využít této vymyšlené skuliny, kterou si sám vytvořil, tedy že nepodepíše a ani nevetuje, to je alibistické, a je to postup, který pokládám za nešťastný. Klaus měl povinnost říci, jaký je jeho postoj...Navíc je vidět, že v této chvíli už nemá vliv na politické scéně," řekl dále Zaorálek.

Podle něj zcela jistě ČSSD kvůli normě podá ústavní stížnost, ale až bude zákon zveřejněný ve sbírce zákonů.

Deficit rozpočtu stoupne z 2,9 na 4,4 procenta

„Připomínám, jak celou věc komentuje ministr financí Kalousek. On řekl, že pokud budou církevní restituce přijaty, tak se to projeví ve státním rozpočtu, a že deficit rozpočtu pak stoupne z 2,9 na 4,4 procenta, což je vážný problém, který ale prezident měl vzít v potaz,“ komentoval dále situaci Zaorálek.

Ústavní stížnost chce ČSSD podat již prý proto, že tady vidí „nerovné zacházení“.

„Už když vydal Ústavní soud judikát, kde se říká, že je třeba přijmout určité řešení, aby se odblokoval majetek obcí, taky ÚS tady zároveň řekl, že řešení musí být z hlediska rovnosti a spravedlnosti a tady se to nestalo. Tady se navíc zpochybní i princip, že není možné vydávat majetky, které půjdou před únor 1948. Takže existují další argumenty, proč se zpochybňuje ústavní pořádek ČR,“ dodal Zaorálek.

Že Klaus předlohu nevetoval, označil i poslanec ČSSD Jeroným Tejc za zklamání. I on pak použil slova o Klausově alibismu.

„Popřel sám sebe a to, co dlouhodobě hlásá, že nechce, aby byla prolomena hranice roku 1948 při restitucích a byly například zpochybněny Benešovy dekrety, nicméně je to jeho právo. To, co mě zaráží, je, že se zachoval alibisticky, když tento zákon v uvozovkách nepodepsal,“ reagoval na rozhodnutí prezidenta Tejc pro rozhlas.

ČSSD si chce stěžovat na proceduru projednávaní předlohy i její obsah

Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka pak potvrdil slova Zaorálka v tom, že jeho strana napadne církevní restituce u Ústavního soudu. Sociální demokraté si chtějí stěžovat na proceduru projednávaní předlohy i její obsah.

„Ústavní stížnost chceme podat bezprostředně poté, co zákon vyjde ve sbírce zákonů. Jde nám zejména o otázku nerovného přístupu k restituentům po roce 1989. Jestliže se tady mají odstraňovat staré křivdy, pak my budeme napadat otázku finanční kompenzace, která byla poskytnuta církvím,“ zopakoval Sobotka.

Církvím má být podle návrhu vrácen majetek v hodnotě 75 miliard korun a navíc 59 miliard jako finanční kompenzace v průběhu třiceti let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.