Transformací, nebo zásadních společenských změn se lidé vždy obávali. Báli se, zda nepovedou k horšímu… Přesto k nim docházelo.

„Transformace se nedají zastavit a je mnohem moudřejší snažit se je pochopit, přizpůsobit se jim a využít nově nabízených příležitostí. Návrat není možný: Průmyslová ekonomika se nikdy nezvrátí zpět v ekonomiku agrární. Evoluce probíhá jedním směrem, ne v cyklech. Návrat k výchozí normále je vyloučený. Přežijí jen ti, kteří se dokážou přizpůsobit a využít nových realit. Politici mezi takové lidské druhy nepatří,“ řekl na toto téma ParlamentnímListům.cz světoznámý profesor ekonomie Milan Zelený. Ten v roce 1991 vydal knihu s názvem Ještě je čas. Ačkoli se tehdy nesetkala s takovou pozorností, jak se možná očekávalo, ukazuje se, že se v mnoha oblastech, které tam profesor Zelený zmiňuje a nastiňuje jako varovné signály, téměř trefil „do černého“. I přesto, že se v onom období na jeho adresu nepříliš lichotivě vyjádřil Václav Klaus, který ho pojmenoval jako „nějakého neznámého pana profesora" (12. 11. 1990, Občanský deník a Východočeský večerník).

„I když mi ekonomické předpovědi beze zbytku vyšly, doufám, že u politických předpovědí tomu tak nebude. Jestli nenastane zásadní zlom v myšlení a postoji veřejnosti, čeká naše národy nejméně čtyřletá diktatura silně menšinové strany, organizované podle tvrdých stranických linií a ideologií, dominované demagogií a frázemi a vedené vychytralým, po moci žíznícím a zcela arogantním bankovním úředníkem,“ uvádí mimo jiné Milan Zelený v této jedné ze svých česky vydaných knih. U příležitosti nadcházejícího 25. výročí tzv. sametové revoluce se na svých stránkách rozhodl plný text knihy Ještě je čas uveřejnit (Nakladatelství Alternativa, Praha, 1991). Svým způsobem tak dává důkaz toho, že platnost jeho myšlenek zřejmě roste s časem.