Prezident Miloš Zeman na konferenci k 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi navrhl, aby vznikla silná nadnárodní aliance, která velmi tvrdě zasáhne proti terorismu už v jeho zárodku. Je to reálné?
Pan prezident je znám svými tvrdými postoji proti islámskému radikalismu, s tím lze jen souhlasit. O této hrozbě není pochyb. Ale nemyslím si, že je reálné to, k čemu pan prezident vyzývá. Za prvé Organizace spojených národů nebyla schopna zorganizovat podstatně menší operace na udržení míru v některých částech světa, často vystavila jednotky OSN do poměrně tristních rolí. Ale jsem přesvědčen, že nelze porazit Islámský stát pouze bombardováním, protože islamisté dobře vědí, kde se mají schovávat. Vědí, že když se budou schovávat v blízkostech lidských obydlí, bude mít spojenecké letectvo, které tam působí, obtížnou roli je trefit a přitom nevyvolat ztráty na životech nevinných lidí, jako jsme byli svědky v Afghánistánu, Pákistánu i leckde jinde. To je jasná taktika, jak se chránit před spojeneckými útoky, i když jim je nutné přiznat určitý úspěch.
Takže pozemní operace proti Islámskému státu budou nezbytné?
Spojené státy už pár měsíců, nevím, s jakým úspěchem, pracují na tom, aby pozemní část toho boje zaplnili loajální Syřané, ale je třeba je vybrat s jistotou, aby se nestalo, že když jsou dnes loajální, zítra nebudou, a přitom budou mít zbraně. Je třeba je vycvičit a připravit. A je také potřeba, aby jich byl dostatečný počet. A totéž je nutné udělat s částí irácké armády, která po 25 miliardách dolarů, které obdržela po pádu Saddáma Husajna od Spojených států, se nepředvedla v příliš dobrém světle. Nechci spekulovat, která armáda je horší, zda ukrajinská nebo irácká, ale za peníze, které dostala, měla irácká armáda předvést víc. Na rozdíl od ní ukrajinská armáda nedostala téměř nic. Jsem přesvědčen, že poté, co se Spojené státy stáhly z Afghánistánu, kde byla jejich armáda třináct let bojově nasazena, nebudou mít žádný zájem, aby v roce 2015, to znamená před rozhodujícím bojem o prezidentskou funkci v roce 2016, se znova zapletly dlouhodobě do konfliktu proti Islámskému státu. A když tam nepůjdou Spojené státy, nepůjde tam žádná velká západní země.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Libuše Frantová