Po odchodu vojáků zůstanou v Brdech tuny nevybuchlé munice

18.09.2011 19:58 | Zprávy

Ministr obrany Alexandr Vondra plánuje zrušit výcvikový prostor (VVP) v Brdech a věří, že tím jeho resort ušetří značné finance, aniž tím nějak utrpí zdejší příroda. To však zpochybňuje řada odborníků. Nehledě na to, že i po odchodu vojáků, a paradoxně o to více, bude lidem na Brdech hrozit větší nebezpečí smrti nebo zmrzačení: tuny nevybuchlé munice.

Po odchodu vojáků zůstanou v Brdech tuny nevybuchlé munice
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr obrany Alexandr Vondra

Před časem našli pracovníci Vojenských lesů a statků v lese mimo dopadovou plochu Jordán čtvrttunovou nevybuchlou, ale plně funkční leteckou pumu. „Pokud by se něco takového našlo ve městě, policejní pyrotechnik by ihned dal rozkaz evakuovat celé bloky domů s tisíci lidí, protože v poloměru zhruba 100 metrů je jen velmi malá pravděpodobnost přežití," řekl ParlamentnímListům.cz šéf odboru balistických expertíz pražské policie Jan Kopecký.

Psali jsme:
Ministři Vondra a Chalupa: V Brdech by mohla vzniknout ChKO
Brdští starostové se liší v názorech na odstraňování munice
Rath ujišťuje: Když odejdou vojáci, o Brdy se postaráme

Více k tématu Brdy ZDE

Podle Kopeckého by výbuch takové bomby vytvořil kráter o průměru až 15 metrů a hloubce až 400 cm. „Osobně jsem pozoroval takový výbuch ze vzdálenosti 300 metrů z úkrytu a mohu konstatovat, že rázová i tlaková vlna je extrémní. Ve druhém kole je nutné počítat i s rozletem horniny a kamenů. Kameny o hmotnosti řádově kilogramů mohou doletět až do vzdálenosti několika kilometrů. V praxi jsem zaznamenal případ, kdy kámen o hmotnosti cca. 0,5 kg poškodil okno technické budovy ve vzdálenosti 2,3 km," dodal Kopecký.

Spor o Mašíny:
Vondra nepřímo Klausovi. Chápe dějiny jako major Zeman

Paradoxní na celé věci je to, že bombu našel už v roce 1998 - a později nahlásil Vojenské policii - tramp z Děčína, který se vydal do VVP Brdy na tajný výlet. Celá léta s ní ale vojáci nic neudělali a tak byla zničena až po požáru nedalekého lesa.

„To jasně ukazuje nesmyslnost argumentů MO, že Brdy budou ihned po svém předání okolním obcím bezpečné," řekl ParlamentnímListům.cz armádní expert Jan Střelka. „I kdyby vyčistili dopadové plochy do hloubky, jako to před lety za cenu obrovských nákladů udělali kolem Ralska, stále hrozí lidem na Brdech reálné nebezpečí, že na něco šlápnou a zemřou i mimo tato místa. Takových bomb, raket a granátů tady mohou za skoro 90 let fungování cvičišť a střelnic ležet spousta, a úplně všude. A s kým se pak budou soudit pozůstalí obětí? Samozřejmě že s ministerstvem obrany, potažmo státem," tvrdí Střelka.

Dále čtěte:
Ministr Vondra: Mezi námi a Izraelem je hluboké a nefalšované přátelství
ČSSD vyvolala mimořádnou schůzi poslanců. Kvůli ProMoPro i Řebíčkovi

Danajský dar: civilisté se předání Brd spíše bojí

Jak ParlamentníListy.cz zjistily, nad nápadem ministra Vondry, přezdívaného kvůli této jeho „čistící" aktivitě SaVo, radostí příliš neskáčou ani starostové podbrdských obcí kolem VVP. Někteří se bojí útoku developerů, jiným vadí nebezpečí zničení zdejší přírody, skvěle zachovalé právě díky uzavření celého VVP na celá desetiletí.

Část se děsí i právních důsledků toho, že by se tady někdo zranil kvůli pozůstatkům po armádních střelbách a bombardování. Kvůli tomu všemu by sem přestali časem jezdit lidé a obcím by vyschly příjmy z turistiky.

„Je to naše obava od samého začátku," řekl ParlamentnímListům.cz starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek. „Říkali jsme to ministru Vondrovi už na prvním setkání, kdy seznámil starosty obcí a měst s plánem předat Brdy," uvedl Čížek. Podle něj s nimi jednal už i Vondrův stranický kolega Tomáš Chalupa, šéf resortu životního prostředí. Podle obou politiků má být do budoucí CHKO Brdy zahrnut nejen vojenský prostor, ale i jižní část pohoří kolem hory Třemšín. „Nejdříve se má vyhlásit chráněná oblast a po dvou letech mají v roce 2014 vojáci Brdy opustit," sdělil Čížek.

Sledujeme dění kolem ministra Vondry ZDE

Tento způsob „souvládí" s sebou však nese nebezpečí dvojí vlády a přehazování problémů na toho druhého. Několik let by tu vedle sebe a na stejném území totiž působila jak civilní, tak vojenská správa. „Je otázkou, zda by se dokázaly vyhnout vzájemným třenicím, vyplývajícím z různých pohledů na řešení problémů. Jak vyplývá třeba ze zkušeností s fungováním Provinčních a rekonstrukčních týmů v Afghánistánu, a to nejen českého, je toto nebezpečí velmi reálné," varuje expert Střelka.

Sbohem přírodo?

Otázkou podle Čížka zůstává i vymezení podmínek, podle kterých se budou moci turisté na Brdech pohybovat. Nevěří totiž, že do nejnebezpečnějších lokalit se zákazem vstupu, bývalých dopadových ploch, lidé nepolezou.

„To si budou muset ohlídat Vojenské lesy, které tady mají zůstat hospodařit, i když na to nemají ze zákona pravomoci. Nebo strážci přírody. Snad se tam ale nikomu nic nestane," doufá Čížek.

Podle ekologického aktivisty Jana Hradeckého je ale problém v tom, že v CHKO si - s výjimkou rezervací - může na rozdíl od klidových zón národních parků každý chodit ze zákona kudy chce. Podle něj kvůli tomu na Brdech hrozí zničení zbytků původních středověkých pralesů těžbou, devastaci močálů nebo ohrožení hnízdišť vzácných ptáků na Padrťských rybnících a okolní unikátní biosféra. V ohrožení mohou být i zdroje pitné vody pro velkou část západních a středních Čech.

Vondrův resort se výtkám ekologů, expertů, starostů a místních lidí brání. „Plánujeme ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí vyhlásit v prostoru určitý stupeň ochrany přírody. Pokud se tak stane, zmiňované poškození přírody nehrozí. Paradoxně by takové poškození mohlo hrozit v případě hloubkové pyrotechnické asanace," napsal v odpovědi ParlamentnímListům.cz mluvčí MO Jiří Štábl. Jenže podle ekologů je vyhlášení CHKO značně kontroverzním řešením.

„Je také otázkou, jak toho chce Vondra dosáhnout, když dnes už nemá žádnou politickou podporu ani ve vlastní straně a zřizování chráněných oblastí navíc spadá pod jiný resort," vrtí hlavou Hradecký.

S obavami ekologů jdou ruku v ruce tentokrát i armádní experti. „Mám obavy, že se tohle státu a hlavně zachovalé brdské přírodě šeredně vymstí. O tom, jak se o exkluzivní pozemky porvou spekulanti, si už povídají sami vojáci. Ti se navíc o zdejší přírodu dokázali zatím celkem dobře postarat a tím, že regulovali počet lidí, se tady dochovala ve velmi zachovalé podobě. Pokud se sem ale budou moci podívat všichni, půjde to s ní tady rychle do kopru," tvrdí Střelka. Podle něho na Brdech národní park (který jako jediný by svým statutem alespoň částečně mohl ochránit brdskou floru a faunu) nikdo nevyhlásí, už kvůli velkým nákladům s tím spojeným. S tím souhlasí i starosta Čížek.

Dále čtěte:
Tlustý Vondra, tlustá armáda. Ptali jsme se dr. Cajthamlové

Všude miny, rakety. A výcvik nemožný

Čížek také sdílí se Střelkou obavy z nebezpečí hrozícího turistům od nevybuchlé vojenské munice. „Snad to stihnou aspoň trochu povrchově vyčistit, jak slibuje pan Vondra," doufá Čížek. Přesto zůstává skeptickým: „Vojenský prostor Ralsko armáda dodnes nedokázala zcela vyčistit a to na tom dělá 20 let a ještě jim při tom pomáhala policie," vrtí hlavou Čížek.

Otázkou také zůstává výše nákladů státu nutných pro alespoň základní pyrotechnický průzkum a sanaci ploch. Když už ne celého cvičiště (a že to je nutné, jasně ukazuje skandální případ s nalezenou bombou) tak alespoň jeho dopadových ploch Brda, Tok a Jordán.

Ne více než 70 milionů korun

Je totiž zřejmé, že náklady pro státní kasu v souvislosti s tímto nebezpečným úkolem budou v průběhu let mnohem vyšší než údajná okamžitá úspora, se kterou počítá ministr Vondra. Jenže jak ParlamentnímListům.cz potvrdil Vondrův mluvčí Štábl, přesnou výši nákladů i s ohledem na problémy s tvorbou rozpočtu na příští rok, ani sama obrana nezná.

„Finance rozpočtovány nejsou. Roční objem finančních prostředků na výše uvedenou činnost nebude vyšší než stávající náklady na zajištění vojenského výcviku v Brdech. Tedy cca 70 milionů korun," tvrdí Štábl.

Obrana má podle něj provést pyrotechnický průzkum Brd, který by byl nezbytným prvním krokem vyčištění prostoru Brd od smrtících pozůstatků ostrých střeleb, sama. Konkrétně vlastními silami v rámci výcviku ženistů v Brdech. „Na základě jeho výsledků bude rozhodnuto o dalším postupu," soudí Šnábl.

To ale při klesajících počtech našich armádních specialistů, z nichž navíc stále mnoho slouží v zahraničních misích, je úkolem na celá léta dopředu. Náklady na sanaci budou astronomické, tak jako při podobných operacích v minulosti u nás nebo v zahraničí, např. Jugoslávii nebo Jordánsku.

Obrana také nesdělila, jak bude mezitím postaráno o bezpečnost turistů i houbařů. Podle Šnábla se předpokládá, že části VVP s větší pyrotechnickou zátěží, což je přes 12 procent celých hor, bude v budoucnu po předpokládaném vyhlášení CHKO uzavřeno pro veřejnost. Ovšem toto zabezpečení, jeho kontrola a opravy budou stát další peníze. A když někdo překoná tuto překážku a zraní se uvnitř, právníci stejně vesměs soudí, že vina bude na straně armády, protože řádně prostor nezabezpečila.

Expert Střelka také upozorňuje na to, že resortu obrany značně vzrostou náklady na výcvik dělostřelecké brigády v Jincích. „Ročně to je skoro miliarda, dalších 500 miliónů stála nedávná rekonstrukce jejich základny. A kde teď budou střílet, když to tady ministr Vondra zavře? Ne všechno se dá cvičit v areálu základny. Takže dělostřelci budou muset jezdit na střelby přes celou republiku, což rozhodně není levné ani bezpečné," kroutí hlavou Střelka.

Obrana navíc plánuje v dohledné době zrušit i další z vojenských prostorů a rozlohu těch zbývajících zmenšit. To bude znamenat i další omezení a ztížení výcviku speciálních druhů vojsk - dělostřelců, tankistů, protiletadlovců, leteckých návodčích FAC apod.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Petr Blahuš

Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pomoc po povodních: Prezident Pavel nesl krabici. „Proč radši neposlal hradní stráž?“ ptá se generál

17:57 Pomoc po povodních: Prezident Pavel nesl krabici. „Proč radši neposlal hradní stráž?“ ptá se generál

Proč tentokrát při povodních masivněji nepomáhá armáda? A je správné, aby prezident osobně pomáhal v…