ParlamentníListy.cz mají k dispozici průzkum, jenž zpracovala agentura Phoenix research on-line a který zjišťoval postoj české veřejnosti k nákupu nových vozidel. 

Agentura položila respondentům celkem čtyři dotazy. Jaký je váš osobní názor na dodavatele nových bojových vozidel pěchoty? Měl by to být podle vašeho názoru spojenec České republiky v rámci NATO? Je pro vás osobně důležité, aby nová bojová vozidla pěchoty byla již prověřena v aktivní službě a byla nasazena v některé z předních armád? Je pro vás osobně důležité, aby armáda nakoupila bojová vozidla s nejmodernější konstrukcí? Je pro vás osobně důležité, aby Česká republika koupila bojová vozidla s nejlepšími technologiem, které by měly zaručit vyšší bezpečnost posádky, a to i v případě vyšší ceny? 

V případě první otázky lidé odpověděli kladně celkem ve 42 procentech. Záporně pak ve 33 procentech. Odpověď „nevím, neumím odpovědět“ si vybralo 30 procent. 

V případě dotazu, který zjišťoval, zda by bojová vozidla pěchoty měla být již ozkoušena, odpovědělo kladně celkem 50 procent dotázaných. Negativně 26 a neutrálně 24. Podle závěrů agentury je pro občany České republiky důležité, aby vojenská technika byla využívána v jiné etablované armádě. 

Poslední dva dotazy zkoumaly postoj české veřejnosti k technické konstrukci a technologiím, které by nová vozidla BVP měla splňovat. Výsledky podle agentury hovoří jasně. V obou případech byli respondenti pro. Tedy chtějí, aby armáda měla k dispozici BVP s nejmodernější technologií, ale i konstrukcí. Konkrétně: Je pro vás osobně důležité, aby armáda nakoupila bojová vozidla s nejmodernější konstrukcí? Odpovědělo kladně 43 procent a v případě technologií pak kladnou variantu zvolilo 65 procent.  

Historicky největší zakázka na nákup bojových vozidel však od počátku vzbuzuje emoce. Tématu se rozsáhle věnoval například Technet/iDNES.cz. Původně totiž armáda požadovala BVP s bezosádkovými věžemi, následně svůj požadavek změnila na věže osádkové. Podle našich informací je však  tato vývojová varianta překonaná. Zejména z důvodu vyšší bezpečnosti bezosádkové věže, ale také kvůli nižší hmotnosti vozidla. Na podmínky tendru se tak v dubnu letošního roku snesla kritika. Poslanec a člen výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) tehdy reagoval takto: „Tak Armáda ČR má jasno, jaké parametry má mít nové BVP. A osloví dva výrobce ze čtyř, kteří tento požadavek nemůžou splnit. To je jako oslovit výrobce škodovky, aby dodala kamion.“ Kriticky se vyjádřil také opoziční poslanec a člen výboru pro obrannu Karel Krejza (ODS), který interpeloval ministra obrany Metnara. Výběrového řízení se nakonec zúčastní čtyři možní dodavatelé – General Dynamics (BVP Ascod), švédsko-britský podnik BAE Systems (BVP CV-90), PSM (BVP Puma) a Rheinmetall Landsysteme (BVP Lynx).