V současné době je v Evropě ohroženo chudobou více než 20 milionů dětí. Riziko se zvyšuje (na 25 procent), pokud dítě žije ve velké rodině, a přesahuje 30 procent u dětí žijících jen s jedním rodičem. I přes rostoucí politické snahy se tato čísla nelepší. Navíc je zřejmé, že chudobou je ohrožen i každý pátý mladý člověk v Evropské unii – proto právě od EU a její komise vychází snahy nepříznivý trend změnit.

Některé skupiny obyvatel jsou riziku chudoby vystaveny mnohem více než jiné. To platí zejména o dětech, mladých lidech, rodičích samoživitelích, domácnostech se závislými osobami, osobách z přistěhovaleckých rodin, ale i lidech některých národnostních menšin nebo osobách se zdravotním postižením. Nutno k tomu navíc přičíst i fakt, že významnou roli hraje též rozdíl mezi pohlavími, poněvadž ženy jsou ohroženy chudobou více než muži.

Situace se logicky nevyhýbá ani České republice. Z šetření Českého statistického úřadu vyplývá, že i u nás chudoba matky samoživitelky ohrožuje velmi často. A to i přesto, že tyto ženy přitom za situaci mnohdy nemohou. Tvrdě pracují, ale exmanžel několikrát nezaplatí alimenty a problémy klepou na dveře.

Jsou to přitom matky samoživitelky, které se dostávají do těžkých životních situací například kvůli zadluženým exmanželům. Pak se jim nedostávají peníze na placení složenek a jídla. Tyto ženy se následně stávají obětí nebankovních poskytovatelů půjček. Snaží se totiž rychle vyřešit aktuální situaci a nehledí na budoucí rizika nemalých úroků.

„Každá třetí žena, která se dostala do prodlení s úhradou svého finančního závazku, je samoživitelka. Vyplývá to z našeho interního průzkumu za první pololetí letošního roku. Matky samoživitelky zcela zjevně patří ke skupinám nejvíce ohroženým nezaměstnaností a chudobou," prohlásil již v roce 2011 Kamil Kavka z největší tuzemské detailové inkasní agentury M.B.A. Finance.

ParlamentníListy.cz se proto zajímaly, koho statistici počítají mezi příjmově chudé. Ukázalo se, že se u nás jedná o dvou až tříčlenné rodiny, které mají po přepočtu sedm až deset tisíc korun hrubého na osobu. Spadá sem tedy například i žena s jedním dítětem a platem patnáct tisíc hrubého, které manžel odmítne pár měsíců poslat alimenty. Vymáhání neplacených alimentů je pak náročné.

Když jedna výplata není totéž...

Na místě je třeba ještě připomenout jeden fakt. Jde o zaměstnance pobírající stejnou výši výplaty - jeden z nich se může mít dobře, zatímco druhý strádá. A není to proto, že neumí hospodařit, nebo peníze vynakládá špatným směrem. Rozdíly jsou tak samozřejmě i ve zmiňovaných samoživitelkách (i samoživitelích). Jejich příjem je třeba vždy dělit počtem lidí, kteří jsou na něm plně závislí. A tak se sociální propast mezi například dvěma ženami, které vydělávají 15 tisíc hrubého, může lišit opravdu velmi zásadně. Žena, která s tímto příjmem žije sama, popřípadě s partnerem, se kterým se dělí o náklady na bydlení a stravu, nemusí počítat každou korunu; její kolegyně, jež musí odevzdávat stejný objem práce a na účtu jí přistane stejný obnos, se pohybuje na hranici bídy. Stačí, když z toho příjmu živí jedno, či dvě děti a alimenty pobírá průměrné - tedy například 3000 korun (v příp. dvou dětí).

Není ani sebemenší prostor pro nějaké úspory, každý mimořádný výdaj znamená velmi citelný zásah do životního standardu. Pokud pak přijde cokoli, co už tak napjatý rozpočet ohrozí (nemoc či neplacení alimentů), není k dispozici širší rodina, jež by mohla vypomoci i materiálně, na dlouholeté problémy je zaděláno. Ovšem vraťme se zpět k tomu, co zjistila v oblasti chudoby Evropská unie. Ta si totiž všímá i dalších skupin Evropanů, kteří slovo chudoba denně zažívají na vlastní kůži.