Velice malý podíl mají naopak investice do akcií obchodovaných na burzách, který patří s 1,3 procenta k nejnižším v Evropě, vyplývá ze statistik České národní banky. „Způsob, jakým Češi nakládají se svými finančními aktivy, je v přímé opozici vůči základním pravidlům rozumné správy peněz. Největší část by měla ležet v dlouhodobých aktivech s potenciálním vyšším zhodnocením. Naopak v krátkodobých aktivech, tedy bankovních vkladech, by měla být pouze nezbytná provozní rezerva,“ uvedl analytik Broker Consulting Jan Šimek.

Češi tak dosahují minimálního zhodnocení, což po započtení inflace znamená, že dlouhodobě znehodnocují svůj majetek. Tradičně v tuzemsku silná střední třída tak podle Šimka okrádá sebe sama. Zastoupení kótovaných akcií v investicích domácností se postupně zvyšuje. Do oficiální statistiky rozvahy domácností se dostaly poprvé v roce 1999. Tehdy držely české domácnosti akcie za 17,6 miliardy korun. Na konci loňského roku měly v akciích české domácnosti investováno 64,5 miliardy korun. Podíl akcií až do finanční krize postupně stoupal, od té doby však kolísá kolem 1,5 procenta, řekl analytik Patria Finance David Marek.

Češi jsou silně pod evropským průměrem

V evropském kontextu jsou investice českých domácností do akcií podle něj výrazně podprůměrné. V zemích eurozóny se v průměru akcie podílí na finančních investicích domácností 3,6 procenta. Rekordmany v tomto ohledu jsou v rámci Evropy Finové, držící v akciích více než desetinu svých úspor. Nižší podíl akcií než Češi mají jen Slováci, Estonci, Maďaři, Bulhaři a Portugalci, upozornil Marek.

„Vývoj pražské burzy s klesajícím počtem likvidních emisí a rostoucím počtem neveselých příběhů příliš nenahrává tomu, aby se podíl akcií na financích domácností zvýšil. Snad jedině, že by se Češi porozhlédli po světě. Nelze ale asi očekávat, že si lékaři, učitelé nebo architekti budou po večerech číst finanční výkazy Intelu, EDF či Volkswagenu,“ poznamenal.