I přes očekávané utkání českých hokejistů se švédskou reprezentací mluvili řečníci k plnému přednáškovému atriu. Moderátor semináře a poslanec Evropského parlamentu Ivo Strejček v úvodu zabrousil i k hlavnímu tématu posledních dní. Případ Davida Ratha totiž podle něho ukazuje, že jedno z úskalí sociálního státu, kterým je přerozdělování dotací, mají za následek to, že jsme svědky nošení peněz v krabicích od vína.

S příspěvkem jako první vystoupil Ladislav Tajovský z Katedry hospodářských dějin VŠE v Praze, který, jak už samotné jeho zaměření napovídá, mluvil také o historických souvislostech sociálního státu.

Lidé si neumí spořit na důchody, jsou hloupí

Jeho kořeny z hlediska modelu totiž dle Tajovského sahají až do devatenáctého století k německému „Železnému kancléři“ Otto von Bismarckovi, který  prvky sociálního státu nezaváděl primárně z přesvědčení, ale aby vzal posilující socialistické straně vítr z plachet.

Tajovský se dotkl i problematiky penzijního systému. „Proč musí být státní penzijní systém? Protože jsou lidé, kteří by si sami neuspořili na stáří, jelikož jsou hloupí. Stejný případ je i povinná školní docházka, nošení helmy při jízdě na kole a podobně. Za deset let budou nařízeny helmy i pro chodce na chodníku, nebo bude doma nařízeno recyklovat odpad a budou namátkové kontroly… Jakkoli je to absurdní, dovedu si to představit,“ odhadoval naši budoucnost.

Podle děkana Národohospodářské fakulty Miroslava Ševčíka z VŠE je nejtypičtějším příkladem sociálního státu Švédsko, kde se v určitém období přerozdělovalo dokonce více než sedmdesát procent HDP a dobře na tom prý nejsou ani Spojené státy americké, kde šíří „Obamova infekce“, jak děkan Ševčík nazval přerozdělování státních financí blížící se padesáti procentům.

Asociální vláda? Ano, ale za ČSSD

„Ivo Strejček tu mluvil o francouzském prezidentu Hollandovi, ale já musím zdůraznit, že ve Francii se nekonal předvolební boj mezi socialistou a konzervativcem. Tam šlo o střet ultrasocialisty až komunisty Hollanda a socialisty Sarkozyho,“ komentoval Ševčík a pustil se kritiky teze, že za současnou krizí se skrývá selhání kapitalismu jako takového. „To je ve skutečnosti selhání politiků a státních autorit a nikoli trhu. Nejvíce se to týká zemí, kde demokracie funguje delší dobu,“ je přesvědčen.

Socialisté neustále kritizují Nečasovu vládu, že se chová asociálně, avšak dle děkana Miroslava Ševčíka nynější kabinet sociální transfery v rozpočtu oproti ČSSD navýšil. „Paradoxně socialistické vlády se chovaly méně sociálně než vlády, jež se vydávají za rozpočtově odpovědné, takže asociální tu byly vlády ČSSD, přestože více zvyšovaly schodek rozpočtu,“ uvedl ekonom a doplnil, že nechápe, jak mohou v této situaci ještě jeho „sousedé“ z náměstí Winstona Churchilla (centrála odborů totiž sídlí hned vedle VŠE – pozn.red.) táhnout ulicemi a ještě horší je, když se k nim přidávají i studenti.

Jméno proslulého Bismarcka skloňoval i poslední z řečníků semináře, redaktor Lidových novin Petr Kamberský. „Železný kancléř“ totiž zavedl věkovou hranici odchodu do důchodu v pětašedesáti letech a to už roku 1880. „Jenže tehdy se lidé průměrně dožívali čtyřiceti šesti let. Pro srovnání nová francouzská hlava státu Francois Hollande deklaruje, že věkovou hranici penzijního věku sníží na šedesát let. Průměrný věk ovšem dnes je jednaosmdesát let!“ podivoval se novinář.

Jsme prý asi bohatý stát, dáváme miliardy na ptákoviny

Současná finanční situace našeho státu podle něho nemůže být nijak špatná, když si můžeme dovolit bohatě platit celou řadu zbytečných úřadů a institucí. „Víte třeba o tom, že Báňský úřad dostává z našich kapes čtvrt miliardy korun? Český statistický úřad dokonce miliardu! Neříkám, že ČSÚ nepotřebujeme, ale miliardu? Nebo pane děkane, vy jste vzdělanec, víte, k čemu slouží technologický úřad? Správně, k ničemu,“ rozpálil se Kamberský. „Jsme natolik bohatá civilizace, že musíme živit miliardami spoustu ptákovin?“ tázal se redaktor LN.

Štědré dotace také podle něho pobírají pražská divadla, což je prý stejná chyba. „Nechci je dotovat z vlastní kapsy,“ kritizoval Kamberský. Europoslanec Strejček k tomu poznamenal, že utnout divadlům dotace, zažili bychom teprve pořádné protesty. „Do týdne bude na Václavském náměstí sto tisíc lidí a v první řadě budou stát ti největší čerpači a budou křičet, že u nás končí svoboda slova!“ dodával.

Během následné diskuse se mluvilo i o nedávné odborářské demonstraci. Ekonom Miroslav Ševčík zde hlavně napadl počty demonstrantů, kde média podle něho uvádějí naprosto nesmyslná čísla. „Stále slyšíme nesmysly, jak na té demonstraci bylo 120 tisíc lidí, to je absolutní blbost. Jsou metody, jak to propočítat, viděl jsem různé záběry i z vrtulníku, tam bylo tak kolem třiceti tisíc lidí,“ řekl přesvědčeně. Kdyby podle něho média neopisovala vzájemně od sebe, ale spoléhala na vlastní práci, nikdy by odborářům neuvěřila.

Podle děkana a liberálního ekonoma Ševčíka je zoufalá úroveň vzdělávání na některých školách. „Výuka ekonomie na některých vysokých školách, hlavně v regionech, se blíží výuce ekonomie za socialismu před rokem 1989,“ upozornil přítomné posluchače.