Podle Munziho je sice chvályhodné, že v dubnu toho to roku Evropský parlament schválil jistě chvályhodně jednostranné a dočasné snížení cel pro Ukrajinu, díky kterému by si měla přijít až na stovky miliónů eur.

Velmi zajímavé je podle něho ale toto ustanovení: „Dovozy ukrajinských výrobků do EU však budou muset splňovat unijní pravidla o označování původu. Ukrajinské orgány budou zároveň muset zajistit, aby výrobky z třetích zemí, vydávané za ukrajinské, nemohly být vyvezeny z Ukrajiny do EU s cílem vyhnout se celní povinnosti.”

Obchodní pokrytectví celého západního civilizačního světa

„Celé to tak bohužel ukazuje na obchodní pokrytectví celého západního civilizačního světa. Zatímco v rámci vyspělého světa se úspěšně pracuje na odbourání posledních překážek k volnému obchodu, ve směru k rozvojovému světu je liberalizační proud mnohem střídmější a to zejména v oblasti zemědělských produktů. Měli bychom se tak cynicky ptát, proč už nebyla liberalizace obchodu s Ukrajinou zavedena už dávno,“ říká Munzi.

Připomíná, že “Obilnice Evropy” Ukrajina byla dlouhá léta separována od obrovského evropského trhu, který je navíc brutálně pokřiven Společnou zemědělskou politikou EU. Výsledkem podle Munziho nemohlo být nic jiného, než kartelizace ukrajinské ekonomiky, oligarchizace a též paradoxně i větší závislost na vývozu do Ruska.

„I současná občanská válka na Ukrajině je primárně střetnutím místních oligarchických skupin, které zapříčinily chudobu většiny obyvatelstva, což následně i logicky vzedmulo ´majdanovskou´ vlnu na západě a poté i národní proruskou vlnu odporu, která nechce být závislá na Kyjevu. Zeptejme se mnoha ukrajinských imigrantů u nás, jak ´snadné´ je začít podnikat na Ukrajině v prostředí každodenního klientelismu. Tento hospodářský aspekt dnešní ukrajinské krize se příliš nezmiňuje, jelikož z politicky korektního západního vidění světa jsou na Ukrajině teď ti „hodní“ oligarchové v čele se současným prezidentem, kteří smetli ty ´zlé´ oligarchy,“ upozorňuje Munzi.