Kdybychom to stručně shrnuli do lidštiny, na čem se dohodl Brusel a Řecko?

S mírnou nadsázkou, obě strany se dohodly, že se vážně chtějí dohodnout. Připravili půdorys pro další, detailnější a techničtější jednání. Půdorys ovšem nejprve musí schválit řecký parlament. Tak by se mělo stát ve středu. Premiér Tsipras se ale dost možná bude muset opřít také o ohlasy opozice. Radikálnější frakce jeho vlastní Syrizy totiž pro návrh půdorysu zřejmě ruku nezvednou. Není divu. Dohoda v podstatě znamená totální kapitulaci Řecka. Tato dohoda je z řeckého pohledu méně výhodná než ta, jejíž návrh byl na stole koncem června a o které Tsipras nechal – z dnešního pohledu nepochopitelně – hlasovat lid v referendu. Lid ji odmítl. A „za odměnu“ se mu dostává dohody ještě striktnější, ještě přísnější.

Hovoří se, že má zapojit i fond ESM. Hrozí nám, že budeme muset něco platit na pomoc Řecku? Nebo až v případě, že přijememe euro? Kolik? Jak se o tom bude rozhodovat, můžeme tomu nějak zabránit?

Ano, třetí sanační program na záchranu řecké ekonomiky, pokud jej obě strany přijmou, bude v režii Evropského stabilizačního mechanismu, tedy ESM. Za půjčky poskytnuté v jeho rámci se zaručují pouze členské státy eurozóny, nikoli státy Evropské unie. Česká republika tedy dodatečně v případě řeckého bankrotu nic platit nebude. Platila by pouze, pokud by byla členem eurozóny. Má to však háček.

Povídejte…

Je možné, že Řecko bude potřebovat peníze ještě před finální dohodou o novém programu ESM. Pomoci by v této věci mohla, kromě dalších variant, také krátkodobá půjčka ze staršího evropského nástroje známého jako Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM). Za půjčky z EFSM už ručí všechny státy evropské osmadvacítky v poměru, který odpovídá jejich příspěvku do evropského rozpočtu. Česko by tak ručilo za 1,13 procenta výše případné půjčky.

O kolik peněz by šlo?

Zatím jsou ve hře dva výplatní termíny, které zřejmě nastanou ještě před tím, než do Řecka budou moci plynout prostředky z ESM. Už nejpozději za týden, 20. července, by Řecko mělo čerpat ze sedmiliardového překlenovacího úvěru. Z těchto prostředků vyrovná pohledávku Evropské centrální banky, která je právě ten den splatná. Také uhradí svůj závazek vůči Mezinárodnímu měnovému fondu, a to zpětně jak ten celkový červnový, tak řádně i červencový. Do poloviny srpna by pak Řecko mělo získat další překlenovací úvěr, pět miliard eur. Pokud by tedy tyto prostředky byly čerpány z EFSM, bude ČR ručit za 1,13 procenta z celkem dvanácti miliard eur. To je necelých 136 milionů eur, neboli téměř 3,7 miliardy korun. Pokud by Řecko vyhlásilo bankrot, jde o maximální výši prostředků, kterou by byla ČR nucena „zatáhnout“ ze svého rozpočtu.

Kdy se o použití prostředků z EFSM rozhodne?

Nejspíše na schůzce ministrů financí zemí Evropské unie.

ESM, EFSF, EFSM... čert aby se v tom vyznal... Co to je za mechanismy a které z nich platí? A v kterých jsme či budeme členy?

Vezměme to popořadě. Řecký vládní dluh činil ke konci roku 2014 celkem 320 miliard eur. Existují tři základní skupiny držitelů tohoto dluhu. První skupinou jsou soukromí věřitelé Řecka. Tato první skupina držela ke konci loňského roku 63 miliard eur řeckého dluhu. Druhou skupinou jsou institucionální investoři, zejména Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka. Ti drželi 62 miliard řeckého dluhu.

Třetí skupinu, objemově největší, ke konci roku 2014 čítající 195 miliard eur, pak představují země účastnící se vlastní sanace Řecka. Ty jednak Řecku poskytly – z oněch 195 miliard – celkem 53 miliard v rámci dvoustranných půjček („první záchranný sanační program Řecka“). Také, a především, ovšem participují na takzvaném eurovalu EFSF (European Financial Stability Facility). Ke konci roku 2014 dlužilo Řecko celkem 142 miliard eur získaných v letech 2012 až 2014 ve více než dvaceti splátkách (tranších) prostřednictvím eurovalu EFSF („druhý záchranný sanační program Řecka“).

Počkejte, jaký je rozdíl mezi výše zmíněným valem EFSM a tímto EFSF?

Za prostředky ve valu EFSM se prostřednictvím svého příspěvku do rozpočtu EU zaručují všechny státy Unie. Za půjčky poskytnuté valem EFSF pak už jen státy eurozóny. To je klíčový rozdíl mezi oběma valy.

Kolik bylo vlastně zatím Řecku poskytnuto peněz z jednotlivých valů?

„První záchranný sanační program Řecka“, zahájený v roce 2010 a koordinovaný Evropskou komisí, původně počítal s 80 miliardami eur, které měly být do června 2013 v několika splátkách (tranších) Řecku postupně poskytnuty. Poté, co se programu odmítlo účastnit Slovensko, se celkový objem programu snížil na 77 miliard eur. Z programu také postupně, v letech 2010, respektive 2011, vypadlo Irsko a Portugalsko, poté, co samy musely o záchrannou pomoc zažádat. Země eurozóny poskytovaly v rámci programu Řecku půjčky podle svého podílu na základním kapitálu Evropské centrální banky. Nejvíce, 15 miliard eur, tedy poskytlo Německo. V rámci programu bylo nakonec v letech 2010 až 2011 poskytnuto zmíněných 53 miliard eur. Suma zbývající do 77 miliard eur byla už poskytnuta v rámci „druhého záchranného sanačního programu Řecka“, z eurovalu EFSF, který začal fungovat v roce 2012.