Jakou má budoucnost systém jednotného trhu, liberální ekonomiky a tržního hospodářství?

To by mě taky zajímalo. Zatím neustále jen čelíme útokům na tržní hospodářství. Zůstaňme v Evropě – evropská ekonomika nefunguje. Politici se to pokouší „napravit“ rostoucími zásahy. A výsledkem je, že ekonomika je stále poškozenější a funguje stále méně. Protože právě zásahy jsou příčinou tohoto nefungování, každý další zásah ekonomiku víc a víc poškozuje. Dokud to politici nepochopí, a oni si dost urputně sedí na vedení, bude to jen horší, což by znamenalo soumrak svobodného trhu. To by byl naprosto zásadní problém pro nás všechny.

Jakou vidíte perspektivu vize celosvětového volného obchodu v čele se Západem?

V historii se střídají období svobodnějšího a méně svobodného obchodu. Nyní jsme v období méně svobodném, což není těžké odhadnout. Stačí se podívat na sankce proti Rusku. To zrovna definiční znak volného obchodu není. Ale po období menší svobody patrně zase přijde období svobody větší.

Lze vlastně vůbec udržet prosperitu nás, Evropanů? Co máme dělat proti Číňanům, kteří pracují skoro za ,,misku rýže“? Navíc jsme zadlužení…

Jistě, že to jde, ale jen za předpokladu, že se nerovnováhy, které se v evropské ekonomice nakupily, zase vyčistí. Jinými slovy, musíme počkat do okamžiku, kdy zbankrotují a zaniknou ti, kteří jsou jen uměle udržováni při životě dotacemi, ať už jde o firmy, banky nebo vlády. Nejzářnějším příkladem je Řecko. Jak si dneska ještě někdo může myslet, že existuje jiná cesta než řecký bankrot? Ale dokud si to Evropa nepřipustí a nepřestane dělat ony hlouposti s udržováním Řecka při životě, bude to pro Evropu obrovská zátěž. A s takovou zátěží bude sotva konkurovat třeba Číně.

Často se setkáváme s názorem, že teď nastalo přelomové období. Evropa čelí jak konfliktu na Ukrajině tak hrozbě teroristických útoků a Islámskému státu. Jak by se měla Evropa zachovat, na co bychom se měli soustředit?

Slabý stát či státní uskupení souboje nevyhrává. A Evropa je slabá, protože je zatížena předlužením a některými předluženými státy. Točíme se pořád u toho samého: Nechme zbankrotovat Řecko. Mějme všichni vyrovnané rozpočty jako Německo. Pak bude Evropa ekonomicky silná a zvládne všechny zmiňované hrozby. Bude-li Evropa ekonomicky silná, také v ní nebudou gradovat různé separatistické a nacionalistické tendence.

Může stále hrozit globální konflikt, nebo jsou úvahy v tomto směru spíš šířením poplašné zprávy?

Nikdy neříkej nikdy, ale podle mne jsou spíš blíž poplašné zprávě.

Je udržitelná eurozóna, je udržitelná EU? Ve Francii, Španělsku, Řecku či Británii je možné, že vyhrají politici, kteří stojí napravo či nalevo od evropského mainstreamu... máme se toho bát, nebo to je naděje? Le Penová, Tsipras, Farage...

Dobře, Le Penová je už za hranou extremismu, Tsipras a Syriza rozhodně také, ale britský UKIP a jeho šéf Farage, to žádný extremismus není, byť je takto u nás vykreslován. Smutné je, že libertariánství, tedy směr stavící na nejvyšší příčku hodnot svobodu jednotlivce, je dnes považováno za extremismus na podobné úrovni jako Syriza. Děsí mě to.

Pokud jde o eurozónu, už roky si myslím, že se neudrží ve stávající podobě, že minimálně jedna země dříve či později vystoupí, a to Řecko. A pokud jde o EU, Island už stáhl svou žádost o členství. EU už prostě není pro veřejnost tak sexy jako někdy před deseti lety. A je to tím, že se zvrtla. EU měla být postavena zejména jako zóna volného obchodu, zóna volného pohybu pracovních sil, peněz… A namísto toho je dneska spíš politickým projektem než ekonomickým. Spíš než svobodnou zónou jde o vnitřně přeregulované uskupení. To ji ubíjí. Ale to neberte jako kritiku existence EU. Přeji si, aby EU vydržela, a taky myslím, že vydrží, jen si navrch k tomu přeji, aby přežila ve „správné“ podobě. Což ta dnešní podoba rozhodně není. Stejně tak si myslím, že i eurozóna přežije, byť ne se stejným počtem zemí jako dneska. Eurozóna totiž není špatný projekt. Jen do ní vstoupily některé nesprávné země, čímž uškodily samy sobě i těm ostatním.