Je tedy důvod zvednout pomyslnou sklenici a začít jásat? „To je taková ta klasická otázka o poloplné a poloprázdné sklenici – záleží na tom, jak se kdo na to dívá, s jakým naturelem. Každopádně u tohoto dne vidím a chci zdůraznit jednu velkou přednost – a to, že si díky tomu alespoň část lidí udělá představu o tom, co je fiskální iluze. Drtivá většina našich občanů totiž nemá ponětí o tom, kolik jejich vydělaných peněz jde na stát, na jeho hospodaření, a tady to má možnost vidět názorně. A zajímat se o to, co se s těmi penězi dál děje, protože jak víme, mnohdy je s nimi nakládáno alespoň podle informací v médiích dost nehospodárně,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz ekonomka a ředitelka Next Finance Markéta Šichtařová.

Připomněla pak i to, že se uvedené datum nedá brát jako jasný předěl pro všechny. „Důvod k oslavám skutečně není pro každého, poněvadž řada lidí musí dělat podstatně déle, aby tohoto přelomu, o kterém se dnes hovoří v rámci celorepublikového průměru, dosáhli,“ poznamenala ještě Šichtařová.

Letos dělají Češi na stát o dva dny déle než vloni

Češi letos na stát pracují 161 dní, vloni připadl den daňové svobody totiž už na 9. června.

„Negativní posun je dán zvýšeným apetitem státního aparátu přerozdělovat veřejné prostředky. Čím méně se stát rozhodne utrácet, tím zkracuje dobu vazalství ‚práce pro stát‘, tedy aktivity každého z nás, jejíž plody neskončí v naší peněžence, ale ve státní kase,“ vysvětlil analytik Liberálního institutu Aleš Rod.

Nutno dodat, že se předělový den, zvaný dnem daňové svobody, v ČR již řadu let příliš neliší, rozdíly jsou pouze v řádu několika dnů.

Pokud se přece jen někomu zdá tento den v rámci roku pozdní, tak by měl vědět, že nejpozději k němu dospějí už tradičně Dánové - až 1. srpna. Po nich následují Francouzi a Finové, kteří mají den daňové svobody 26. července. Naopak nejdříve, již 27. dubna, nastal den daňové svobody v Jižní Koreji. Australané přestali vydělávat na stát 5. května.