Že skončila krize? Prý ani náhodou. Podle známé ekonomky Švihlíkové naopak žijeme ve vážné systémové krizi, přelomové době, kdy život západní civilizace postihly problémy finanční, sociální, politické, a to i po stránce vyhrocených mezinárodních vztahů. „Takovému souběhu krizí jsme možná v dějinách ještě nečelili,“ varovala Švihlíková na besedě v Ostravě, kterou pořádal ProAlt ve spolupráci s dalšími organizacemi, včetně Pirátů. „Jsme v mezistadiu, zasekli jsme se v mezipatře. Velká recese otevřela prostor pro nová netradiční řešení,“ sdělila také ekonomka, která odhaduje, že deset let bude trvat, než se nastaví další cílová cesta v rámci nového systému. Beseda se uskutečnila také při příležitosti prezentace její zbrusu nové knihy Přelom – Od velké recese k velké transformaci.

Švihlíková: Smlouvu ACTA jsme vyhodili dveřmi, vrací se nám oknem

Buď a nebo. Čeká nás černý scénář nebo velká transformace? „Teď zažíváme období chaosu. Perou se mezi sebou nové vlivy. Ukazují se cesty k lepší humánnější společnosti, ale proti tomu vystupuje tlak na černý scénář, na ukotvení pozic elit, hegemona nebo cestu války, která může být pro některé skupiny řešením,“ uvedla Švihlíková s tím, že v následujících letech se bude rozhodovat o tom, jak bude do budoucna svět vypadat. Za jednu z největších hrozeb, která podle ekonomky pomůže k realizaci verze „černého scénáře,“ považuje TTIP. „Mimo jiné hrozí i to, že ACTA, kterou jsme vyhodili dveřmi, se nám vrátí oknem. ACTA, kterou jsme brali hlavně jako symbol svobody internetu, je mnohem víc. V ní se střetává snaha uchovat monopol soukromého vlastnictví a moderní technologie, které jsou postaveny na principu sdílení a spolupráce. To je přímo životní ohrožení současného stavu,“ upozornila Švihlíková. Připomenula i další kritické body TTIP jako jsou jiné standardy v nejrůznějších oblastech v EU a USA nebo asymetrická konkurenční doložka, kdy pouze nadnárodní korporace mohou žalovat stát v případě, že ohrozí nějakým způsobem jejich zisky. „Je to otázka, kde bude skutečná moc? Volby by byly bezpředmětné divadlo,“ zmínila.

Černý scénář: odstranění přebytečných pracovních sil válkou?

Některé tendence, které vedou rovnou čarou do tunelu černého scénáře budoucnosti, jsou i nové technologie, které nepotřebují lidskou pracovní sílu. „Plánují továrny, kde nebude pracovat jediný člověk. Pak levná, např. čínská síla nehraje roli. Technologická úroveň nekoresponduje s tím, co vidíme v socio-ekonomickém systému. Co se dělá s přebytečnými lidmi? Černé scénáře indikují hru mocných: rozděl a panuj, poštvávat skupiny proti sobě, ale i pracovní tábory a samozřejmě válka jako odstranění pracovních sil,“ uvedla Švihlíková s tím, že kdybychom si před dvěma lety vyprávěli o tom, jak bude vypadat Ukrajina, bylo by to nepředstavitelné. „Tendence je uchovat moc, zabrzdit vliv, zneužít ho proti většině občanů. Mezinárodní vztahy říkají, že jsme v situaci, která málokdy dopadla dobře. Jsme v situaci, kdy odchází hegemon. Málokdy hegemon sám ustoupil,“ uvedla Švihlíková. Je to náhoda? Podle Švihlíkové není asymetrie, rozklad sociálního státu nebo vznik destabilizujících území samovolný. „Je to politika zaměřená na záměrné vyvolávání chaosu a následně pokusy o jeho řízení,“ uvedla Švihliková, která také konstatovala, že pokud by se plně zavedly dostupné technologie, 80 procent lidí nemá práci.

Tendence k „probouzení.“ Švihlíková nevidí problém ve vytvoření nového systému

Podle ekonomky ale existuje ve společnosti i tendence k „probouzení.“ Na akademické půdě se objevuje řada alternativ. „Cílem ekonomie a vědy by měl být rozvoj člověka a jeho schopností. Dnes jsme v situaci, kdy řada lidí v podřízené pozici není spokojená. Velká transformace je převzetí zodpovědnosti. Vidíme náznaky a je to velký úkol,“ popsala Švihlíková. „Já si nemyslím, že nedokážeme vytvořit nový systém. Intelektuálně to můžeme zvládnout. Já se nejvíc bojím toho, čemu se říká kolektivní akce. Jedna věc je to, že si tady popovídáme, druhá vytvořit nějakou organizaci a do toho jít,“ popsala. „Celé naše dějiny jsou jedno velké selhání kolektivní akce,“ doplnila s tím, že od elit se řešení situace očekávat nedá. „Nemáme na výběr, protože pak následuje černý scénář, který nastolují elity. Mají dva zásadní nástroje, nahnat nám strach a to, že poštvávají skupiny proti sobě. Nehrát tuhle hru, hledat společný zájem,“ říká Švihlíková.

Švihlíková k Bartuškovi: Taková kreatura

V úvodním proslovu narazila Švihlíková také na aktuální průšvih vládního zmocněnce pro energetickou bezpečnost. „Podívejte se, jak Bartuška vyzývá k násilí. Takový člověk pracuje na Ministerstvu zahraničních věcí. Taková kreatura,“ rázně prohlásila na jeho adresu ekonomka. Připomeňme, že Václav Bartuška na dotaz na připravenost na možný zásah neoznačených ruských vojáků v Pobaltí, v rozhovoru pro neovlivni.cz reagoval: „Pokud se jim postavíte rychle čelem, jako to udělali třeba v Oděse, kde je prostě upálili, nebo v Dněpropetrovsku, kde je prostě zabili a pohřbili u silnice, tak máte klid. Když to neuděláte, tak máte válku. To je celé,“ řekl v rozhovoru. Jeho výrok označil prezident Miloš Zeman za fašistický. Poslanec Zdeněk Ondráček na Bartušku podal trestní oznámení. 

Švihlíková: Revoluce? Má svá rizika

V diskusi se lidé zajímali o zóny volného obchodu, problémy Řecka nebo Ukrajiny a pás států, které dávají do pohybu migrační vlny. „Myslím si, že je to záměr. Nechci být úplně konspirační teoretik, ale vidím tyto tendence,“ uvedla k problému Švihlíková s tím, že USA praktikují politiku řízeného chaosu. Opět zmínila, že do budoucna předpokládá přeskupování geopolitických sil, konstatovala i to, že ekonomicky dává smysl spolupráce s Ruskem, ale tu bude TTIP blokovat. Zmínila i to, že Ukrajinu mají rozparcelovanou oligarchové.

V debatě lidé řešili také otázku nedotknutelnosti soukromého vlastnictví a konkrétní podobu velké transformace. „Co je ta velká transformace? Beru to z filosofického hlediska, ale jestli bychom ještě kapku přidali, je to revoluce. Bude válka nebo revoluce?“ zazněl jeden z dotazů. Švihlíková reagovala: „Není potřeba se toho slova bát, jde o kvalitativní změnu systému, může být násilná, ale nemusí. Máme příklady obojího. Používám termín velká transformace, protože si myslím, že to potrvá delší čas a revoluce má svá obrovská rizika. Když ji uděláte příliš brzy a nemáte struktury… Podívejte se na Egypt? Nakonec vyhrála nejlépe financovaná a strukturovaná skupina. Musí se na první dobrou.“

• Další reportáže ČTĚTE ZDE