ParlamentníListy.cz už přinesly informaci o přednášce Jana Kellera v Hradci Králové s názvem Tunel na konci světla. Za velkého zájmu publika zde pohovořil mimo jiné i o fungování mafie jako firmy a o tom, jak tento „úspěšný model“ převzala jak světová ekonomika, tak třeba i naše důchodová reforma.

Po samotné přednášce pak nastal čas na dotazy publika. „Karel Marx byl prohlášen největším filosofem, souhlasíte s tím - nebo ne?“ tázal se jeden z posluchačů. „To je špatně položená otázka. To je jako v anketách o nejlepšího tenistu, kulturistu... Ještě mohlo být třeba řečeno, že Karel Marx je miss filosofie. To je na stejném principu,“ chopil se slova Keller.

Marx nejlepší filosof? Špatně položený dotaz

„V zásadě vyhlašování těch nejlepších je třeba ve sportu mor. Jeden americký sociolog upozorňuje na to, že tím se vlastně zvyšuje norma, kterou musí všichni dosáhnout, aby zůstali obchodovatelní,“ vysvětluje sociolog, proč nemá rád vyhlašování těch nejlepších.

Navíc vývoj jde dál a Marx už je podle něj v mnohém zastaralý. „Já si myslím, že spousta věcí u Marxe zastarala a vše to, co formuloval o proletariátu, je zastaralé a dnes to zní absurdně,“ popsal už pro ParlamentníListy.cz sociolog.

„Spousta lidí říká, že proletariát zmizel, ale je to složitější. Například ve Francii pořád dělá šedesát procent lidí špatně placenou, málo kvalifikovanou práci bez možnosti postupu. Ale už to není proletariát, protože to dělají v oblasti služeb,“ poukazuje Keller na proměnu z dob Marxovy reality.

Proletariát mizí, ale ti lidé tu jsou a mají se i hůř

„Takže ti lidé dne dělají skladníky v supermarketu, nebo sedí u pokladny v supermarketu, berou méně než brali průmysloví dělníci, ale jsou roztříštěni, mají individualizované pracovní smlouvy a proto nemají vůbec žádnou kolektivní vyjednávací sílu. Zpravidla v těch oblastech služeb mají problémy organizovat se v odborech a podobně,“ vysvětlil Keller, kam „mizí“ proletariát.

„To znamená, na jednu stranu je pravda, že proletariát zmizel, ale lidí, kteří jsou v tom postavení, je pořád stejně a ti si dokonce pohoršili. Jenomže ta finta je v tom, že když existovali kapitalisté a proletáři, kteří se neměli rádi, tak na sobě navzájem záviseli. Jeden potřeboval druhého. Byla to taková antagonistická vzájemnost,“ popsal odborník.