„Václav Klaus nás ale už v devadesátých letech zavedl do recese, byli jsme jediná země v regionu, která v druhé polovině devadesátých let šla do recese. Od té doby máme rok co rok příjmy, které jsou o deset až dvacet procent nižší, než by mohly být. Jeho působení je prostě více negativní než pozitivní,“ řekl Švejnar.

Liberální ekonomové ale nad Švejnarovým prohlášením kroutí hlavou. Ekonomickou krizi konce devadesátých let, respektive její zbytečné prohloubení, připisují spíše chybné monetární politice České národní banky.

Česko na tom nebylo hůře než ostatní postkomunistické státy

„Tak to je téma na celou knihu. Jak to podává Jan Švejnar, tak to je účelové, a podává to tak, aby to vycházelo určitým způsobem. Je fakt, že v devadesátých letech se některé věci udělaly dobře, a některé udělaly špatně. Dobře se podařilo například to, že jsme měli nejmenší inflaci ze všech reformujících se zemí. To mělo ale efekt, že zde byl i vysoký nárůst úvěrů a jelikož české banky neuměly dobře úvěrovat, tak to vedlo k bankovní krizi po roce 1997. Ta krize byla také způsobena tím, že ČNB provozovala pevný měnový kurz, namísto plovoucího. Kdybychom již tehdy měli plovoucí, tak ta krize být nemusela, nebo mohla být mírnější. Čili to nebyla ani tak chyba Klause jako chyba měnového režimu, který zavedla ČNB,“ řekl ParlamentnímListům.cz ekonom Pavel Kohout z firmy Partners, který byl i členem Národní ekonomické rady vlády.

„Úhrnem si myslím, že problémy české ekonomiky v devadesátých letech nebyly ve skutečnosti horší, než to, co zažívaly jiné srovnatelné státy. Když se podíváme na Polsko nebo na Maďarsko, tak tyto státy měly také špatné úvěry, ale jejich hodnotu vygumovaly vysokou inflací. Když se podíváme na bývalou NDR, ta zase obdržela ve srovnání s námi gigantické částky, ale dodnes má východní Německo 11procentní nezaměstnanost, zatímco v západním je šestiprocentní. Nedá se říci, že bychom byli nějak výrazně horší,“ dodal Kohout.