„Během posledních deseti let si nemohu vybavit jediný případ, kdy by výsledek voleb byl pro finanční trhy buď důvodem k totální panice, nebo důvodem k sladké euforii. Zato mohu tvrdit, že hlavní směřování země bylo podobné, ať byl premiérem, kdo chtěl. Ať se označoval za pravicového či levicového politika,“ komentuje Šichtařová.

Zájmové skupiny vrtí levicí i pravicí

Je to podle ní způsobeno tím, že zájmové skupiny, které na politiky tlačí, se nemění. „Vrtěly politiky, ať už se politici označovali jakkoliv. Byli to ty samé (velké) firmy a ti samí (málo viditelní) lobbyisté, kteří financovali volební kampaně „levici“ i „pravici“. A byly to stále stejné sliby, které politici lobbyistům za jejich peníze dávali,“ uvedla.

Podle Šichtařové je hra na pravici a levici spíše přežitek. „Protože to jediné, na co má smysl si hrát, je prosím stabilita. Ano, stabilita. Stabilita institucí. Stabilita daní. Nehraje tak velkou roli, zda je DPH 15 % nebo 16 %. Ale hraje klíčovou roli, zda se DPH na oněch X procentech udrží 10 měsíců nebo 10 let,“ říká ekonomka s tím, že jen v takovém prostředí se dá plánovat a podnikat.

Připomíná, že s kurzem koruny zvěsti o předčasných volbách vůbec nehnuly. „Zato skáče jako pominutý, když statistika ukáže prudké zpomalení hospodářského růstu v Německu. Nebo když šéf německé Bundesbanky prohlásí třeba něco v tom smyslu, že Evropa ještě není venku z krize. Nebo když se Angela Merkelová zrovínka rozhodne okomentovat třeba budoucnost eura,“ shrnuje Šichtařová.