Europoslanec Jan Keller konkrétně popsal pro a proti Transatlantického partnerství pro obchod a investice. Svou přednášku v Ostravě, kterou organizoval ProAlt, začal takto: „Možná jste četli článek europoslankyně za Babišovo ANO Dity Charanzové, který vyšel v Právu, kde psala o tom, že smlouva o obchodu a investicích mezi EU a USA má samá pozitiva. Pomůže zaměstnancům a pracujícím, konzumentům, malým firmám,“ popsal Keller s tím, že autorka ale nezmínila, že by smlouva mohla pomoci velkým bankám, velkým investorům a nadnárodním společnostem. „Vypadá to, že smlouva pomůže jen odborářům, důchodcům, svobodným matkám a podobným kategoriím, a ti, kteří lobují za tuto smlouvu, to vlastně dělají z charitativních důvodů,“ podotkl europoslanec. „Nebudu nadávat na TTIP tak, jako ona ji chválí, a nebudu se snažit o černobílý obraz,“ avizoval Keller, který nepochybuje o tom, že nějaké výhody ze smlouvy vyplynou, otázkou je jen na úkor koho a komu. „Informace zatím nejsou takové, aby na smlouvě mohli všichni vydělat,“ upřesnil europoslanec, který také shrnul své stanovisko: „Osobně si myslím, že nevýhod bude více než výhod, ale i když jsem o tom četl studie, nemohu to doložit. Je to mé hluboké podezření. Možná jsem příliš velký skeptik a oni jsou příliš velcí optimisté.“

Keller: „Nedá se vyloučit, že smlouva sníží byrokratickou zátěž, otázkou je na úkor koho.“

Nejdříve vyjmenoval argumenty příznivců TTIP a k tomu přidal své námitky. Mezi proargumenty patří i to, že má HDP Evropy vzrůst po přijetí smlouvy o polovinu procenta v příštích deseti letech. „Protiargument říká, že ekonomická věda není na takovém stupni vývoje, aby byla schopná přičíst jednomu faktoru půl procentní zvýšení HDP v průběhu deseti let,“ zhodnotil Keller. Věnoval se i tezi o tom, že vzniknou statisíce nových pracovních míst. „Existují studie, že určitá pracovní místa v důsledku smlouvy naopak zaniknou. Když se na to podíváte z hlediska selského rozumu, smlouvy, které mají zjednodušit a zefektivnit obchodování, by měly spíš uspořit pracovní sílu, než aby vyžadovaly její větší množství,“ konstatoval europoslanec s tím že nejrychleji a také efektivně se šetří právě na zaměstnancích. Reagoval také na šířenou informaci o zvýšení životní úrovně evropských domácností: „Dělejte průměrný příjem evropské domácnosti z domácností rumunských, dánských, portugalských. O tom průměru je jasné jen to, že neexistuje.“ Smlouvou by se také měla snížit byrokratická zátěž, ovšem také o tom Keller pochybuje. „Nedá se vyloučit, že sníží byrokratickou zátěž, otázkou je na úkor koho,“ podotkl. Protiargument však sociolog nenašel na stanovisko, že se smlouvou potvrdí blízkost Spojených států a Evropské unie.

Keller: „Evropské odbory jsou v naprosté většině proti této smlouvě“

Věnoval se pak argumentům odpůrců. Odpůrci říkají, že hrozí snížení hygienických a potravinových standardů v Evropě. Často se hovoří o chlorovaných kuřatech nebo hormonální výživě prasat, což je přístup povolený v USA, ale není přípustný v Evropské unii. Zároveň zapochyboval o tom, že pokud Amerika bude dodržovat naše normy, nedojde ke zjednodušení obchodu. Odpůrci se také obávají toho, že se sníží kvalita pracovních míst a sníží se práva zaměstnanců. „V Bruselu někteří tvrdí, že americké odbory jsou pro tuto smlouvu, protože si myslí, že jim pomůže dostat se na vyšší úroveň odborářů, která je běžná ve standardních evropských zemích. Jiní tvrdí, že jsou proti. Evropské odbory jsou v naprosté většině proti této smlouvě, protože se obávají snížení svých práv na úroveň Spojených států,“ uvedl Keller.