V praxi tak roste počet těch, kteří z tisíců dnes naspoří jen stokoruny. V loňském roce se ve stejném průzkumu k neschopnosti ušetřit nějakou tu korunu přihlásilo 38 procent lidí, dnes jen třiatřicet procent.

Jsme schopni šetřit čím dál míň

To by mohla být dobrá zpráva, má však své ale... Tím je, že se lidé schopní šetřit propadají z vyšších pater do nižších. V praxi tak rapidně vzrostl oproti loňskému roku počet lidí, kteří jsou schopni ušetřit něco mezi nulou a dva a půl tisíci korunami.

Zatímco v roce 2011 byl podíl těchto lidí na celku čtrnáct procent, letos už jich je rovněž třetina, tedy tři a třicet procent. Z devíti na sedm procent pak podle průzkumu poklesl počet lidí se schopností uspořit částky mezi dva a půl tisíci a pěti tisíci korunami měsíčně.

Ještě k většímu úbytku došlo v kategorii těch, jimž nedělalo problém dát si měsíčně stranou pět až sedm a půl tisíce korun. Tady se podíl snížil z dvanácti procent populace na šest procent. Bez pohybu tak zůstala jen kategorie šťastlivců, kteří si na strýčka příhodu dávají stranou sedm a půl tisíce korun a více. Těch je tak jako v loňském roce sedm procent.

Dovolená u moře? Pro mnohé luxus

Podle společnosti Home Credit se na posunech ve schopnosti šetřit podepisují rostoucí ceny nutných výdajů a inflace, která v únoru vzrostla na 3,7 procenta.